Před začátkem sezony odehrál Liberec čtyři klasické přípravné zápasy s bilancí tří výher a jedné porážky. Tygři nestačili pouze na Spartu. Poté se znovu zapojili do Ligy mistrů, ve skupině dvakrát porazili slovenskou Nitru, ale dvakrát podlehli švédskému týmu Skelleftea.

Do nového ročníku sice vstoupili porážkou v Brně (2:5), ovšem z následujících osmi ligových utkání ztratili pouze jediné v Mladé Boleslavi. V šestnáctifinále Ligy mistrů si navíc poradili se švédským Linköpingem (4:1 a 6:3) a postoupili do osmifinále.

„V obou utkáních bylo druhé a třetí dějství nesmírně vyrovnané. Sérii jsme vyhráli v úvodních dvacetiminutovkách obou střetnutích. Jsem rád, že jsme se utkali s takto kvalitním celkem, jsem samozřejmě rád i za naše vítězství a doufám, že se nám podaří úspěch zopakovat i v příštím kole,“ řekl po postupu tehdejší trenér Liberce Filip Pešán.

Tygří rozlet zastavila až houževnatá Olomouc, která pod Ještědem vyhrála 1:0. Tento nezdar ale nezanechal na šelmách ze severu Čech prakticky žádnou stopu, protože následně si Liberec poradil se Zlínem, Vítkovicemi, Karlovými Vary, Brnem a Litvínovem.

Vítěznou šňůru zastavila až Plzeň. Svěřencům trenéra Filipa Pešána se pak nepovedla osmifinálová účast v Lize mistrů, v níž nestačili na švýcarský Davos (3:5, 3:4). Liberečtí se tak mohli soustředit už jen na extraligové povinnosti.

Po návratu do ligového kolotoče přišla dvě vítězství nad Mladou Boleslaví a Třincem, načež se Liberec musel sklonit před Spartou a Chomutovem. Od konce listopadu do závěru prosince prožili Tygři mimořádnou sérii deseti vyhraných duelů v řadě. Ze všech výsledků se vyjímá mikulášská sedmigólová nadílka do branky Karlových Varů.

„Čekali jsme vyrovnané utkání, a skutečně bylo nesmírně vyrovnané po celých šedesát minut. Dobře jsme začali, ale poté se na nás podepsal zákrok na Lukáše Dernera, kdy jsme další třetinu a půl koukali. Třinec v prostřední části jednoznačně dominoval, ale zásluhou Jánka Lašáka jsme to dokázali přestát. V závěru se nám definitivně podařilo vsítit rozhodující gól, stejně tak ale mohli udeřit při hře bez brankáře i hosté,“ uvedl po desáté výhře za sebou (nad Třincem 3:1) kouč Pešán.

Do nového roku vkročil Liberec porážkou na Spartě, ale to ještě nikdo v tu chvíli netušil, že se O2 aréna stane pro řadu libereckých hráčů možná nejoblíbenějším stadionem v Česku. Další povedenou šňůru vítězství zaznamenali Tygři na konci ledna, když se radovali hned pětkrát po sobě. Z toho dvakrát udrželi čisté konto.

Závěr základní části zvládl Liberec ve velkém stylu. V posledních šesti kláních získal pokaždé všechny tři body a zcela zaslouženě získal Prezidentský pohár za triumf v dlouhodobé fázi. Za celý ročník nasbíral 118 bodů. Dále byl nejlepším týmem na hřištích soupeřů a spolu se Spartou i nejúspěšnějším mančaftem na domácím ledě.

Zároveň se na severu Čech mohli pochlubit druhým nejlepším útokem (181 vstřelených branek) a nejlepší obranou (112 inkasovaných gólů).

„Myslím, že jsme odehráli slušné utkání. Poslední dobou odvádí velmi dobrý výkon obránci. Těší mě, že podporují útok a jsou aktivní. Hráče kupříkladu Lukáš Derner, kteří hrají životní sezónu, je krásné sledovat. Jsme rádi, že jsme základní část zakončili výhrou před domácím publikem,“ konstatoval po závěrečném střetnutí základní části proti Karlovým Varům (6:2) trenér Pešán.

Ve čtvrtfinále play-off se Liberec utkal s Chomutovem, se kterým udělal krátký proces. Po výhrách 4:1, 4:1, 3:1 a 7:2 postoupil v nejkratším možném čase do semifinále.

Tam narazil na regionálního rivala z Mladé Boleslavi. Ani s hráči z města automobilů se Tygři kdovíjak nemazali a po výsledcích 4:3, 5:2, 3:0 a 5:2 prošli opět bez ztráty kytičky až do finále.

„Poslední zápas i celou sérii rozhodla naše trpělivost a disciplína. My jsme si zakázali vyjadřovat se do novin, zakázali jsme hráčům faulovat. Když to řeknu obecně. Myslím si, že jsme zaslouženě postoupili. Před sezonou jsme měli dvoje ambice, postoupit ze skupiny Ligy mistrů a projít do play off. Tohle je úžasná věc, ale samozřejmě během sezony jsme to začali trochu přehodnocovat a doufám, že jsme ještě neskončili,“ přál si Pešán.

Jeho družina opravdu ještě neřekla poslední slovo. Úvodní zápas finále proti Spartě sice Liberec prohrál a jednalo se o první neúspěch po čtrnácti vyhraných střetnutích. Vzápětí Tygři srovnali stav série na 1:1 a celý ansámbl se stěhoval do Prahy.

Třetí partie byla kořistí Pražanů, ale to bylo všechno, co hokejisté z hlavního města předvedli. Čtvrté vzájemné měření sil ulovili Tygři a série byla znovu srovnaná. Pátý duel byl dramatický až do konce. V poslední vteřině základní hrací doby měl k dispozici trestné střílení sparťan Jaroslav Hlinka, ale Lašák si mezeru mezi betony pohlídal. Liberec udržel těsný náskok 4:3 a získal mečbol.

Neděle 24. dubna 2016. V O2 aréně v Praze bylo všechno připraveno k šesté bitvě finále play-off. Karty byly rozdané jasně. Pokud vyhraje Liberec, získá svůj první mistrovský titul. V opačném případě se série vrátí ještě jednou pod Ještěd.

Takové drama, jaké se odehrálo onu osudnou neděli, by nenapsal ani William Shakespeare. Stav 1:1 vydržel až do druhého prodloužení. V čase 85:19 překonal brankáře Sparty Tomáše Pöpperleho Martin Bakoš a liberecká radost mohla naplno propuknout.

„Jsem šťastný, že to tam spadlo. Série byla strašně vyrovnaná. Vytvořili jsme během letošní sezony několik velkých věcí, a kdybychom byli druzí, tak se možná na mnoho věcí zapomene. Takhle si troufnu tvrdit, že bude velmi těžké nás v některých věcech překonat. Zlom byl po třetím zápase, který byl z naší strany špatně odehraný a nedisciplinovaný,“ zářil štěstím Filip Pešán.

„Série byla reklamou pro celý český hokej a doufám, že přivede nejen do Liberce, ale i celkově k hokeji víc fanoušků a případně malých hokejistů,“ uzavřel Pešán.

SOUPISKA BÍLÝCH TYGRŮ LIBEREC PRO SEZONU 2015/2016

Brankáři: Lukáš Hosnedl, Ján Lašák, Filip Novotný, Marek Schwarz, Jiří Stejskal

Obránci: Lukáš Derner, Tomáš Havlín, David Kajínek, Tomáš Mojžíš, Michal Plutnar, Jiří Říha, Martin Ševc, Radim Šimek, Petr Ulrych, Ondřej Vitásek, Jan Výtisk

Útočníci: Martin Bakoš, Michal Birner, Michal Bulíř, Adam Dlouhý, Dominik Hrníčko, Petr Jelínek, Vít Jonák, Lukáš Krenželok, Dominik Lakatoš, Jan Ordoš, Jan Plodek, Branko Radivojevič, Michal Řepík, Jan Stránský, Daniel Špaček, Jakub Valský, Petr Vampola, Jaroslav Vlach, Marek Zachar