Dá se nedělní zápas s Hradcem považovat za ostrou přípravu pro vyřazovací boje?
Určitě ano. Všechna tato utkání, která se odehrají v poslední čtvrtině základní části, tak budou velmi vyhrocená. Týmy k nim budou přistupovat s naprostým nasazením, což bude průběžný jev závěru dlouhodobé části.

Ze své pozice si musíte takové duely užívat, protože Liberec jede podle vašich představ.
Jsme spokojeni. Bereme to ale s pokorou a moc dobře vím, že všech 52 kol je extrémně důležitých pro naladění a dobré fungování toho týmu. Je to ohromný základ pro poslední fázi, pro kterou se všichni hráči a realizační tým snaží, abychom si ji užívali ze všeho nejvíc a hráli co nejdéle. Moc si vážíme toho, kde jsme a jak jsme se k tomu dostali. Chceme to potvrzovat, navazovat na to a opakovat.

Musíte být spokojeni i s diváckou návštěvností, protože v každém zápase máte téměř vyprodáno.
Ano. Je to naše velká práce a chlouba. Jsme na to pyšní. Zároveň pro tento úspěch hodně děláme. Duel s Hradcem měl přízvisko dětské utkání. Možná jste zaregistrovali, že na kostce nad ledem byly k vidění dětské kresby coby portréty hráčů. Touto interakcí se snažíme o propojování s fanoušky, kteří Liberci fandí. Když se daří, je všechno jednodušší. My ale potřebujeme pevnou základnu, a proto se také koncentrujeme na děti a výchovu nových fanoušků. Chceme jim vytvářet náplň na páteční, sobotní nebo nedělní odpoledne tak, jak to funguje všude po Evropě.

Liberec už pětkrát vyhrál základní část, zatímco některé týmy „se bojí“ vyhrát dlouhodobou část z pověrčivosti, protože se pak nemusí dařit v play-off. To ale není případ Liberce. Čím to?
Osobně se domnívám, že vítězství v základní části je jedním z vrcholů té sezony. Tento vrchol se dá hned ve čtvrtfinále úplně zpackat, když vypadanete z play-off. Po dostihu v podobě 52 kol plném napětí a vynaložené energie ze strany klubu a hráčů na ledě, tak je výhra příjemné zakončení. Je to dobrý šťouch do další rozhodující fáze. Když jsme se kdysi bavili s Jánko Lašákem a Brankem Radivojevičem, jestli si máme sáhnout na pohár pro vítěze základní části nebo nějak dodržet tradice, které se přenášejí, tak oba hráči říkali, že jsme to vyhráli a nemáme se za co stydět. Sáhneme si na to. Kdy jindy se máme zaradovat. Pokaždé, když jsme pohár vyhráli, tak jsme si ho ten den užili a bereme ho jako velkou poctu a ocenění té práce.

Další výhoda spojená s opanováním dlouhodobé části spočívá v tom, že případný pátý nebo sedmý duel v play-off začínáte doma. Je to opravdu takové privilegium?
Je to tak. První čtyři místa vám tuto preferenci dávají. Sami ale dobře víte, že ne pokaždé výhoda domácího prostředí v play-off platí. Z první pozice totiž začínáte hrát čtvrtfinále až po deseti nebo dvanáctidenní přestávce, což může znamenat jistý výpadek z herního nasazení. První dva zápasy bývají extrémně obtížné pro rozehranost a nasazení, protože těmito dvěma aspekty disponují týmy, které přejdou přes předkolo.

V roce 2016, kdy jste vyhráli titul, tak pohár putoval z rukou tehdejšího kapitána Jana Výtiska hned do vašich. Je to poměrně neobvyklý jev. Jak si toho vážíte?
Radoval jsem se na ploše s celým mančaftem, a když si šel Honza Výtisk pro pohár, tak na mě mával, abych mu šel s ním pomoct. Strašně mě to potěšilo, protože po té době, kdy se staráme o liberecký hokej, který jsme vytáhli ze dna až k pomyslnému chrámu, tak jsem to vnímal i jako poděkování od kapitána a za celý mančaft. Takový vztah mám se všemi kapitány a lídry týmu. Hokej jsem sám hrával, ale nemohl jsem působit na takové úrovni, jakou hrají kluci, takže pro mě to byla kompenzace radostí a emocí.

Jedním z pilířů současného kádru je brankář Dominik Hrachovina, který vévodí tabulkám brankářů. Jak moc zatížil váš rozpočet?
Každé obměny, které nastanou v průběhu rozehrané sezony, jsou zásahem do plánů. My jsme k tomuto kroku byli do jisté míry donuceni vlivem nespokojenosti s obrannou fází včetně gólmana. Nemůžu říct, že veškerá vina se dá házet na brankáře, protože jsme hráli velmi mizerně v obraně. Soupeři si proti nám vypracovávali nesmírné množství šancí. Uvolnili jsme tedy Justina Peterse pro další fungování, aby byl v zápřahu, protože za Dominikem Hrachovinou nebyl prostor, aby za ním takový brankář seděl.

Jak to bude vypadat s Liborem Hudáčkem, kterému končí smlouva?
Libor byl pro nás překvapením i před touto sezonou. V zásadě jsme totiž byli domluveni, že odchází, protože měl předjednané zahraniční angažmá. Z ničeho nic ale zavolal, že přijde na trénink. On v našich plánech po loňském ročníku nebyl. Nakonec se ale vrátil, za což jsme rádi. Letos tým na něm stojí, on se té role zhostil a dělá radost týmu. Rozhodně mu přeji, aby získal angažmá, které ho obohatí jak hokejově, tak i finančně.

Pro letošní sezonu uzavření extraligy nehrozí. Ale jak to vidíte pro následující ročníky?
Myslím si, že pro letošní sezonu nikdy uzavření nehrozilo. Byla to změť neoficiální názorů a nápadů, která někde prosákla. Dala se jí daleko větší váha a hysterie. Podle mého názoru ten, kdo má rozum v hlavě, tak si nedovede představit, že by se taková věc měnila v průběhu zajeté sezony. Co se týče budoucnosti, tak poté, co se sešla valná hromada Asociace profesionálních klubů, tak zřetelně definovala postoj, že Asociace může převzít ligu, když se jako majitelé klubů shodneme na tom nejdůležitějším, a to jsou práva marketingová a televizní. Osobně zastávám trvale názor, že na to, abychom řídili pouze rozlosování, tak nepotřebujeme převzít ligu. Změn a koncepčního uvažování o celém řízení a posunutí extraligy na vyšší úroveň je daleko víc na delší dobu.