„Máme generaci, která má prostor a může dorůst. Vždycky to však je pouze na nich a na jejich výkonech,“ říká v rozhovoru pro klubový web Bílých Tygrů trenér brankářů Martin Láska.

V České republice je v současné chvíli k dispozici málo fungujících zimních stadionů. Jak je těžké zamluvit si hodinu speciálně pro gólmany?
Do Říčan jezdíme už třetím rokem, takže jsme si tu vybudovali dobré vztahy a složité to není. Vždy, když zavolám, vyjde nám Martin Altrichter vstříc a čas si pro nás najde. Ať už pro speciální trénink brankářů, tak pro klasický týmový.

Je pro brankáře obzvlášť v této době důležité, aby měli svůj trénink?
Beru to tak, že jsme skončili sezónu v polovině března a na led znovu jdeme až v půlce června. To jsou čtyři měsíce. Neumím si představit, jaký jiný sport je bez svého přirozeného prostředí tak dlouho. Je to, jako byste vytáhli plavce z vody, nebo sebrali tenistovi raketu a Messimu balón. Teď je dobrý prostor na pilování dovedností. Není to o kvantitě, ale o kvalitě.

Poprvé za dobu vašeho působení u Bílých Tygrů se stalo, že Tygři budou mít kompletně dva nové gólmany. Co na to říkáte?
Zkrátka se tak vyvinula situace. Logicky jsme museli hledat nové gólmany, v čemž nevidím problém. Jen místo jednoho nového budeme mít dva.

Jak zatím v tréninku vypadá Petr Kváča?
Je to obrovský bojovník, nevypustí ani jeden kotouč. Spolupráce s ním je zatím skvělá!

Při výběru brankářů máte asi klíčové slovo. Jaké parametry musí gólman splňovat, aby si získal zájem ze strany klubu?
Rozhodně charakter, to je na prvním místě. Řídí se tím celá organizace. Dále hledíme na věk a na to, jak můžeme jednotlivé brankáře rozvíjet a posunout je na hranici maximální výkonnosti. Faktorů je strašně moc. Asi úplně nejde udělat žebříček toho, co gólman musí mít. Český trh není až tak veliký, takže výběr není mnohdy nejjednodušší.

Jak zjišťujete u brankářů charakter, když se ještě neznáte?
V dnešní době už to není tak složité. Brankářský svět je relativně malý. Tím, že jsem působil u mládežnických národních týmů, kluky dlouhodobě znám a sleduji je. Navíc si mohu někam zavolat a zjistit si víc. Není to problém.

Kromě vašeho působení u Bílých Tygrů nadále pečujete o Vítka Vaněčka, Romana Willa nebo Dominika Hrachovinu. Budete v tom pokračovat?
Vnímám to tak, že jsme si s gólmany, kteří prošli v Liberci pod mýma rukama, vytvořili nějaký vztah, který nadále trvá. Neberu to tak, že bych je vychovával už pro jiné kluby. Jsem moc rád, když mě kluci osloví. Tím, že jim něco dám, si od nich zároveň mnohé beru, protože už jsou zkušení a přišli do kontaktu se spoustou zajímavých lidí. Je to pozitivní pro obě strany.

Zvyšuje se tím jejich případný návrat někdy v budoucnu?
My těmto návratům vždycky budeme otevření. Kluci odcházejí do vynikajících lig a jsou to skvělí gólmani. Když se budou chtít vrátit, budou tu mít dveře otevřené. Možná i na to konto s nimi nadále pracujeme, aby na Liberec nikdy nezanevřeli.

Když brankáři odchází, máte pocit, že při jejich návratu do vlasti bude Liberec jejich první volba?
Jednoznačně. To loučení je vždycky těžké a kluci se sami jednou chtějí vrátit a oplatit Bílým Tygrům, co jim dali na začátku kariéry. To je pro nás velice pozitivní.

Jsou momentálně v mládežnických výběrech Bílých Tygrů brankáři, kteří jednou mohou chytat nejvyšší soutěž?
V nedávné době jsme tu měli tři brankáře, kteří prošli dál, než jsme sami čekali a A-tým přeskočili (Vítek Vaněček, Lukáš Pařík, Aleš Stezka). Nyní tu máme generaci, která má prostor a může dorůst. Vždycky to však je pouze na nich a na jejich výkonech.

Neměl by už dostat prostor také Matěj Žajdlík, který v uplynulé sezoně několikrát plnil roli dvojky?
Matěj neměl jednoduchou sezónu, i vzhledem k tomu, že v průběhu roku přišel Dominik Hrachovina. Počítali jsme s ním na pozici prvního gólmana Benátek, kde odchytal zhruba třicet zápasů. Potřebujeme, aby výkonnost potvrzoval i nadále. Všichni teď hlavně chceme, aby byl herně vytížený. Ať už v první lize, tak do budoucna třeba v extralize.

Michal Šandor, Ondřej Belák