Pro 18letého zadáka nepůjde ani zdaleka o první zkušenost se zámořským hokejem, ba naopak. S reprezentačními mládežnickými výběry se podíval na mnoho míst, hrál už dokonce i v jeho budoucím působišti.

Nejdřív k draftu, sledoval jste ho?
Ano, sledoval jsem draft online. Bavili jsme se předtím s agentem a věděl jsem dopředu, že je možnost být draftovaný. Nakonec to všechno vyšlo. Byl jsem šťastný, že jsem úspěšně prošel.

Jak vlastně člověk vnímá, když uvidí své jméno na obrazovce? Asi pak proběhla oslava s rodiči, že?
Ihned, co jsem ho viděl, jsem za rodiči běžel, abych jim o tom řekl. Měl jsem obrovskou radost… Ale nijak jsme to neoslavovali, spíš jsme se bavili o tom, jak se spousta věcí změní, až odejdu do zámoří.

Takže odchod za moře proběhne už teď?
Ano, rozhodl jsem se, že odejdu.

Určitě jste se v tom případě bavil se zástupci Saint John, jak hovor probíhal?
Zatím jsem měl jen jeden, a to s prezidentem klubu. Telefonát, v němž se dozvím všechny důležité informace, mě teprve čeká. V Saint John jsem každopádně odehrál reprezentační turnaj a už tehdy se mi tamní zázemí líbil. Žijí tam přátelští lidé a účast diváků na zmiňovaném mládežnickém turnaji byla hojná. Těším se tam zpět.

Právě minulá zkušenost by mohla být vaše velká výhoda k rychlé aklimatizaci, co?
Ano, možná jde do určité míry o výhodu. Město jsem již viděl, takže vím, do čeho jdu. Po hokejové stránce to ale bude něco úplně nového… A já do zámoří neodcházím kvůli městu, ale kvůli hokeji.

Ptal jste se bývalých libereckých hráčů a kluků z reprezentace na jejich zkušenost se zámořím?
Jsem v kontaktu s kluky, kteří v zámoří byli i s kluky, kteří tam stále jsou. Již delší dobu si třídím informace a nechci být zaskočen.

Co vám psali? Hádám, že z toho vyplynula především chvála…
Velmi těžká otázka, protože každý říkal něco jiného. V jedné věci se shodovali všichni a to v tom, že je to tam náročné.

Společně s vámi byl vybrán i spoluhráč z Bílých Tygrů Pavel Čajan, řešili jste draft?
Abych řekl pravdu, vůbec jsem netušil, že má být Pavel draftovaný. Potom, co jsem viděl na seznamu jeho jméno, napsali jsme si a vzájemně pogratulovali.

Jak se vůbec těšíte na nový ročník, pauza bez hokeje už je pekelně dlouhá…
Těším se na ní, ale zároveň z ní mám respekt. Přece jen odcházím do prostředí, v němž na mě čeká hodně nových věcí. Chci využít angažmá v nejlepší juniorské soutěži ke svému rozvoji a nasbírat co nejvíc zkušeností.

S Libercem se ale asi bude loučit těžce, ne? Jde o velký krok jak po hokejové stránce, tak i osobní…
Mám Liberec rád. Jsem všem vděčný za to, co pro mě dělali a doteď dělají. Nejtěžší bude každopádně odloučení od mých nejbližších, což si uvědomuji.

Kryštof Rossmann