„Útočník Owen Nolan trefil na vlastní modré předloktím Vejbu (Davida Výborného) do hlavy, až mu uletěla přilba. Po ledě klouzala alespoň dvacet metrů až za kanadskou bránu. Vzápětí krosčekem bez puku sestřelil Vláďu Vůjtka, který naskočil za Vejbu. Později se zjistilo, že mu způsobil otřes mozku. Rozhodčí Andersson mezitím přerušil hru. Naštvaný Vůjtek se sebral a hrnul se na Nolana. Kanaďani ho nepustili, Keith Primeau ho zezadu chytil za hlavu a strhnul ho na led. Když klečel, ještě do něj strkal Rob Blake,“ popisuje start „rohovačky“ Robert Reichel ve své knize pamětí Kapitán zlaté generace.

„Strhla se mela, kterou Andresson a spol. absolutně nezvládli. Travis Green, můj spoluhráč z New Yorku, vyzval na souboj Gumu (Jiřího Šlégra), ale to neudělal dobře. Guma ho povalil a pár mu jich naložil, ačkoliv mu na zádech visel Nolan, kterému asi přeskočilo. V klubu bývají Kanaďani v pohodě, kdežto v nároďáku jsou jako utržení ze řetězu. Na ledě jim občas přeskočí,“ byl svědkem Reichel, kterého tehdy štvala ve vypjatém okamžiku řežby na ledě i další věc – zatímco trenér českého nároďáku Ivan Hlinka se snažil dostat hráče zpět na střídačku, aby je ušetřil trestů, tak kanadský kouč Andy Murray se choval přesně naopak.

„Já zrovna měl jít na led místo Lanýže (Roberta Langa), proto jsem na střídačce trčel u dvířek. Před nimi. Pak za nimi. Jirka Vykoukal mě v jednu chvíli držel kolem krku. Neumím se rvát, ale štvalo mě, že nemůžu jít našim pomoct. Nejradši bych tam skočil. Hlinka nám to nedovolil, kdežto kanadský kouč Andy Murray pustil na hřiště i další pětku. Skoro bych ho podezříval, že to udělal schválně. Každopádně jeho hoši měli několikanásobnou přesilu. Hrdinové,“ dokreslil Reichel, jehož tým pak nakonec bral bronzové medaile, když v souboji přetlačil 4:3 Rusy.

Zlato brali v roce 1997 Kanaďané.