Dobře se jim nevedlo ani v duelu s Dánském, které po 40. minutách vedlo 3:0. Slováci v závěrečné části pookřáli, na výhru ale ani po euforii ze tří branek nedosáhli. Dánsko slavilo bonusový bod po vítězství na samostatné nájezdy. „Po druhé třetině jsme si řekli, že jdeme do toho, že nemůžeme nic ztratit. Ukázali jsme sílu mužstva, to víme. Samozřejmě ale takto nemůžeme hrát posledních dvacet minut, musíme hned od začátku," řekl Mário Bližňák na úvod.

Jak byste popsal zápas proti Dánsku?
Myslím si, že do jsme zápasu vstoupili dobře. Vytvořili jsme si několik šancí, které jsme ale zase nevyužili. Poté jsme navíc po našich hrubých chybách inkasovali na 0:2 a na 0:3 dvě vteřiny před koncem druhé třetiny. Když chceme uspět na takovémto turnaji, nemůžeme dělat hrubé chyby. Je to velký risk, jsou tu dobří hráči, kteří umí vše potrestat. Po druhé třetině jsme si řekli, že jdeme do toho, že už nemůžeme nic ztratit. Ukázali jsme sílu mužstva, to víme. Samozřejmě ale takto nemůžeme hrát posledních dvacet minut, musíme hned od začátku.

Srazila vás psychicky druhá inkasovaná branka? Vy jste v té době byli hodně aktivní, jenže gól se vám vstřelit nepodařilo.
Ano. Měli jsme dvě nebo tři přesilovky za sebou a nevyužili jsme je. Dánové naopak měli jeden protiútok a proměnili ho. Následně ještě dvě vteřiny před koncem třetiny skórovali znovu. Trochu nás to srazilo, ale ve třetí třetině jsme ukázali, že umíme hrát. Jestli chceme uspět proti Německu, musíme takto hrát od první minuty po celý zápas.

V závěrečném dějství jste se prosadili hned třikrát. Nabudila vás první branka?
Určitě, bylo dobře, že jsme hned ve druhé minutě třetiny skórovali, vzápětí jsme navíc hráli přesilovku. Člověk ani nějak nepřemýšlí nad tím, kolik to je, ale jde to do toho naplno, neměli jsme co ztratit. Vzhledem ke skóre je bod super, ale mohli jsme mít klidně dva.

Postaral jste se o druhý gól svého týmu. Jak situace vypadala vaším pohledem a máte z branky radost i přes prohru?
Každý gól potěší. Bylo to za stavu 1:3, mužstvo stále žilo. Zanedlouho po gólu na 2:3 jsme vyrovnali. Byla to důležitá akce. Skvěle zafungovala spolupráce mezi Peterem Čerešňákem a Michelem Miklíkem. Ten vystřelil z první, já jsem stál před brankovištěm, dorážel jsem a naštěstí to tam padlo.

Máte za sebou na turnaji už dvě prodloužení 3 na 3. Jak hru v malém počtu proti nejlepším hráčům světa vnímáte?
Během prodloužení 3 na 3 je velmi mnoho místa na ledě, člověk se snaží co nejvíc držet puk, aby neudělal chybu. Je to lepší pro diváka, přichází šance za šancí. Minule se nám povedlo skórovat, nyní ne. Zápas došel do nájezdů, které jsou už loterie.

Čím bylo způsobeno, že jste při nájezdech ani jednou neskórovali? Měla na tom vinu psychika?
Nemyslím si. Kluci, kteří nájezd jeli, je chodili zahrávat během celého roku. Jsou zvyklí a myslím, že na ně nebyl ani žádný tlak. Vychytal je brankář, takže klobouk dolu před ním.

V dalších zápasech vás čekají papírově těžší soupeři. Co byste k nim řekl?
Každý zápas na tomto turnaji je těžký, teď nás čekají Němci. Bude vyprodaná hala a těšíme se a na to.