„Dostal jsem první velkou nabídku, tak jsem po tom hned skočil. Vždycky jsem chtěl hrát ve Švédku. Věřím, že se tam hokejově i lidsky posunu,“ svěřil se v exkluzivním rozhovoru pro Deník Ordoš, který působil pod Ještědem od svých 14 let.

Čeká vás první zahraniční angažmá a ještě k tomu ve zvučné švédské lize. To je opravdu velká výzva, co?
Jsem natěšený, už je to docela dlouhá doba bez hokeje. Věřím, že se to povede. Už od března se připravuju individuálně u Kuby Čutty. Poslední roky jsme končili sezonu až na konci dubna, jsem rád, že teď můžu mít kvalitní přípravu. Odpočinul jsem si od hokeje i psychicky.

Je vám švédský styl hokeje blízký?
Když jsme s Libercem nastupovali v Lize mistrů proti švédským týmům, tak se mi vždycky hrálo dobře. Hrál se hokej a ne jako s Olomoucí, která jen brání. Bavilo mě to, takže věřím, že se tam dobře adaptuju a budu úspěšný.

Kdy vás poprvé kontaktovali z Oskarshamnu?
Ke konci února se objevily nějaké zprávy, ale ještě se nevědělo, jestli se Oskarshamn zachrání. Když se sezona předčasně ukončila a oni se díky tomu zachránili, dostalo to docela rychlý spád. Zavolali jsme si s trenérem Martinem Filanderem, on mi řekl svou vizi, která byla super, a celkem rychle jsme se domluvili. Nevěděl jsem, jestli mě Liberec pustí, ale nikdo s tím neměl sebemenší problém, přestože mě nemuseli pustit. Za to jim hrozně děkuju. Když se pak všechno vyřešilo, tak jsme na dálku podepsali smlouvu na jednu sezonu.

Vyskytla se někdy během vašeho působení v Liberci nějaká šance odejít do zahraničí, nebo tohle bylo vaše první velké laso?
Když mi bylo asi sedmnáct, tak jsem chtěl jít do kanadské juniorky, ale po světovém šampionátu to nějak nedopadlo. Tohle je první velká nabídka a hned jsem po ní skočil (úsměv). Vždycky jsem chtěl hrát ve Švédsku, líbí se mi, jak to tam dělají. Myslím si, že pro Čechy není úplně snadné se tam dostat. Jsem za to vděčný.

V Liberci jste byl téměř deset let. Bylo těžké klub opustit, nebo jste naopak cítil, že už potřebujete změnu?
(Úsměv) V Liberci jsem odehrál devět let, to je dlouhá doba. Trošku jsem cítil, že nějaká změna by mi mohla pomoct. A tohle je úplně ideální varianta. V Liberci jsem zažil krásných devět let a beru ho jako svůj mateřský klub. Jednou bych si tady chtěl znovu zahrát, ale teď je přede mnou úplně jiná výzva. Je to pro mě hodně důležité a věřím, že budu v zahraničí úspěšný.

Přestupujete s vizitkou českého šampiona. V klubu do vás budou vkládat veliká očekávání, je to tak?
Je jasné, že očekávaní budou veliká. Bavili jsme se o roli, kterou bych měl mít, a ta by neměla být úplně malá. Trenérovi se moje hra líbí. Ještě musím vylepšit zakončení, protože jsem se dostával do spousty šancí, ale koncovka nebyla úplně ideální. Věřím, že se tam hokejově i lidsky posunu.

Co všechno víte o přístavním městečku Oskarshamn? To není úplně typická hokejová destinace.
Je to malé městečko, i hala je malá, je to takový rodinný klub. Jsem zvědavý. Letos hráli prvním rokem nejvyšší soutěž. Skončili sice poslední, ale vedení se z toho poučilo a angažovalo trenéra Martina Filandera, který přivedl dost nových hráčů. Tým se obměnil a myslím, že nadcházející sezona bude lepší.

V nové kabině se potkáte s bývalým libereckým parťákem Adamem Jánošíkem…
Občas jsme spolu byli na pokoji, takže se známe velice dobře. Je super, že tam budu mít českého parťáka.

Budete spolu bydlet na hotelu nebo v apartmánu?
Dostali jsme byty, takže každý bude bydlet sám. Zatím jsem se s Adamem nebavil o tom, jestli tam bude hned od začátku s rodinou. Určitě ale budeme trávit nějaký čas spolu.

Domluvíte se v klidu anglicky?
Angličtinu jsem měl ve škole, ale nebyla to žádná sláva. Už od března to pravidelně piluju a zlepšil jsem se. Nebudu mít problém se tam domluvit. Koupil jsem si švédský slovník, abych se aspoň něco naučil, ale výslovnost je těžká (smích).

Jste připravený i na bílou noc a v zimě dlouhé šero?
Oskarshamn je celkem nízko, tak to snad nebude tak hrozný (úsměv). Dlouhá noc není úplně super, ale to k tomu Švédsku patří.