Jan Šír, přezdívaný Šírek, má také reprezentační zkušenosti, neboť v mládežnických kategoriích hrál za českou sedmnáctku, osmnáctku a devatenáctku.

Kdo přivedl talentovaného hokejistu k nejrychlejší kolektivní hře na světě? „Abych pravdu řekl, tak si to moc nepamatuji. Ale asi to byl táta, protože o tři roky starší brácha hrával také hokej,“ odpovídá Šír, který si na své začátky moc nevzpomíná.

ZVÍTĚZIL HOKEJ

Podobně jako ostatní hokejisté neprovozoval pouze hokej. „Nedělal jsem jenom hokej, věnoval jsem se více sportům jako například fotbalu, florbalu a dalším,“ ohlíží se za dětstvím Jan Šír.

„Asi jako každého mě strašně bolela záda. Po každém tréninku jsem brečel, že mě to nebaví,“ říká s úsměvem devatenáctiletý hokejista, který začíná pravidelně nastupovat za áčko Bílých Tygrů.

Honza ale rozhodně nezapomněl na své první trenéry. „Byli jimi pánové Lang a Vlasák, což byli jedni z nejlepší trenérů, jaké jsem kdy měl a vzpomínám na ně dodnes.“

Jak se klub změnil od doby, kdy začínal? „Změnilo se toho dost k lepšímu. Od individuálních tréninků až po novou střelnici, kterou můžeme využívat,“ vyjmenovává moderní trendy.

S povinnou školní docházkou musel Šír skloubit hokej se školou. „Základní škola je asi pět minut od zimáku a měli jsme hokejovou třídu. V rozvrhu jsme měli tréninky a přecházeli jsme na zimák a zase zpátky,“ vybavuje si léta strávená na základní škole.

„Na základce mě určitě bavil dějepis, matematika, čeština. Naopak mě nebavila němčina, přírodopis a zeměpis,“ vzpomíná na předměty.

Co vše se změnilo s příchodem na střední školu? „Změnilo se toho pro mě dost, protože jsem musel dojíždět z města každý den. Musel jsem se uvolňovat z výuky, doplňovat látku a dohánět známky,“ má čerstvě v paměti nedávné povinnosti.

„Na střední jsem neměl rád účetnictví, ekonomiku, daně a mezi oblíbené předměty patřila matika, čeština a tělocvik.“

Vycházeli učitelé vstříc, co se týče docházky a klasifikace? „Určitě. Hlavně ve čtvrťáku, když jsem měl asi 350 zameškaných hodin a jen díky trpělivosti učitelů jsem se dostal k maturitě a nakonec ji úspěšně zvládl. Profesorům patří velké díky,“ nezapomněl Šír poděkovat učitelům ze střední školy.

Na vysokou školu se Šír prozatím nechystá. „Teď momentálně ne. Dám si rok pauzu a pak uvidím,“ uzavírá.