Kliknutím zvětšíteBudete i na samotných zápasech?
To bohužel ne, protože v pátek mám celý den školu a v sobotu mám utkání s Ústím, kde trénuju áčko. Zápasy vnímám jako velkou událost pro celou českou hokejovou veřejnost. NHL v Praze je velkou událostí pro náš hokej, může zase trošku přispět k zájmu malých kluků a celkové zviditelnění hokeje.
Fanoušci se jednoznačně nejvíc těší na Tomáše Hertla. Jaký je to podle vás hráč? Někteří odborníci říkají, že je trošku jako vy. Co si o tom myslíte?
Tomáš je jednoznačně největší osobností San Jose. O tom koneckonců svědčí i jeho smlouva. Ale je to mnohem komplexnější hráč, než jsem byl já. Já byl vyloženě střelec, i když ve Finsku jsem měl i plno nahrávek. Tomáš je celoplošný hráč, přispívá nejen góly a nahrávkami, ale chodí i na oslabení, na bule. V týmu má hodně velkou roli.
Jakou tehdy bylo San Jose organizací?
Tenkrát tam bylo dost Evropanů, což bylo dáno tím, že organizace byla v NHL nová, tým se sestavoval. Já tam zažil ještě Makarova a Larionova. Bylo tam i dost Čechů. Podle mě to mužstvo bylo tenkrát až moc evropské.
Vy jste dlouho na svou šanci v NHL čekal. Start jste ale měl parádní.
Nebyl úplně špatný. (úsměv) Ze svých prvních čtyř střel jsem dal čtyři branky. Vytvořil jsem tím rekord ligy. Nakonec jsem v San Jose dal osm gólů, dodnes si všechny pamatuji, mám je totiž na videu.
Tak schválně… První jste dal v Bostonu.
Bylo to ve druhé třetině, měli jsme přesilovku, trenér mě na ni poslal. Beci si vyměnili puk, dali ho na Ville Peltonena, který ho vrátil zpět na beka. Následovala rána na gólmana Billa Ranforda, vyrazil ji. V hlavě se mi honilo, že puk musím švihnout do branky. Zamířil jsem k tyčce, ale puk mi sjel a zamířil ke druhé. Ale byl to gól. Chvíli jsem nevěděl, jestli je, pak ale zasvítilo červené světlo a Peltonen měl ruce nahoře.
Po těch osmi gólech jste ale už v další sezoně přidal jen dva starty, branku už jste nedal. Proč?
Nedokázal jsem se na další sezonu pořádně připravit fyzicky. Posilovna mě nebavila, náročnější trénink mi nevoněl. Spoléhal jsem na to, že góly umím dávat, prostě na talent. Dneska mě mrzí, že jsem tomu neobětoval víc. Navíc se změnil trenér, místo Jima Wileye přišel Al Sims, šel jsem na farmu. Byl pak o mě zájem z finského IFK Helsinky. Slíbil jsem manažerovi, že když nedostanu v Sharks jednocestnou smlouvu, tak půjdu do Finska. Nedostal jsem ji, tak jsem šel.
Kariéru jste měl i tak skvělou, ve Finsku jste se stal legendou. San Jose, jak jste sám uvedl, ale máte pořád v srdci. Jak vůbec vnímáte organizaci nyní?
Hodně se změnila. Je vidět, že touží po úspěchu, který potřebuje. V roce 2016 byli Sharks ve finále, ale prohráli s Pittsburghem. V současné době je tým v přestavbě, ale stále má řadu velmi zajímavých a kvalitních hráčů.
V Česku se hodně mluvilo o tom, že by s Preds a Sharks neměli přiletět ruští hokejisté. Váš spoluhráč z Nagana Dominik Hašek tvrdí, že ruští hráči v NHL jsou reklamou ruské války. Jaký vy máte na tuto kauzu pohled?
Samozřejmě, že kauzu sleduji, i když zpovzdálí. Je to těžká situace, ti hráči jsou součástí organizace, která patří NHL. Hrozně těžce se mi o tom mluví. Každopádně ale chci jednoznačně uvést, že odsuzuji válku a výpady proti Ukrajině.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
