Fanynky Bílých Tygrů daly najevo, že jsou rády, když za Liberec chytá právě Petr Kváča. „Jsem rád, že mám obdiv. U mikrofonu byl už i Láďa Šmíd a ten je taky sympatický,“ řekl s úsměvem liberecký brankář.

Nedávno byla restartována hokejová extraliga, což musela být pro hráče velká úleva. „Určitě. To je, jako když dáte dítěti nějakou hráčku, z které je šťastný. Přesně takhle jsem se cítil, když jsem zjistil, že budeme moci hrát. Byl jsem za to moc rád,“ přiznal Kváča.

„Na jednu stranu si člověk odpočine. V normálně probíhajících sezonách byla vždycky dobrá reprezentační přestávka. Na druhou stranu vidíte, že se v okolních zemích hraje, zatímco já seděl doma a koukal jsem se na televizi,“ pokrčil rameny Kváča.

Kdybyste dostal pozvánku na reprezentační turnaj Karjala Cup, váhal byste? „Já bych asi neváhal. I kdybych v tu dobu netrénoval, tak bych jel. Věřím v to, že si budu moct tuto zkušenost jednou vyzkoušet. Prioritou jsou ale pro mě Bílí Tygři, reprezentace je už jen třešnička,“ tvrdí Kváča.

Během prvního turnaje Euro Hockey Tour ukázal bývalý brankář Liberce Dominik Hrachovina dvě tváře. Nejprve nešťastně prezentoval svůj názor na současnou koronavirovou dobu, poté ale vychytal výběr Finska. „Ani nevím, co bych na to řekl. Každý člověk může mít názor a já bych ho za to neodsuzoval. Ale aby nějaký novinář napsal do novin, že by ho vyloučil z reprezentace, to mi přijde absurdní,“ říká razantně.

V zápase s juniorkou Ruska chytal Lukáš Pařík, který momentálně dělá dvojku Petru Kváčovi. „Nominaci si zaslouží za tu práci, kterou odvádí. Ať už tady nebo v Americe. Předvedl super výkon,“ ocenil Kváča svého spoluhráče.

Jak se vůbec cítíte v gólmanském týmu s Jaroslavem Pavelkou, Lukášem Paříkem a Martinem Láskou? „Abych řekl pravdu, tak se cítím úžasně. Pracujeme hodně na detailech. Když jsem sem přišel, tak jsme si sedli a probrali brankářský styl každého z nás. Pracujeme na rezervách, aby byl člověk konzistentní ve všech směrech.“

VZOREM ROMAN WILL

Řeč přišla i na dalšího gólmana, který trénuje s Libercem – Vítek Vaněček, který je symbolem vytrvalosti, protože už několik let se snaží prorazit do NHL. „Jako gólman musíte být v tomto trpělivý. U brankářů je složitější se někam prokousat,“ nabízí svůj pohled na věc.

Nešlo nezmínit ani dalšího někdejšího maskovaného Tygra Romana Willa, který má s Petrem Kváčou určitou podobnost. Will totiž odchytal jediné utkání v NHL za Colorado a Kváča byl draftován právě klubem z Denveru. „Roman je pro mě největší vzor ať už na ledě nebo mimo něj. Je to pro mě největší idol ve všem. Poprvé jsem se s ním potkal v Benátkách, kde jsem byl na hostování z Budějovic,“ vzpomíná Kváča.

Z jedné zkušenosti čerpá dodnes. „Když se Jánko Lašák zranil, tak si mě vzali sem do Liberce na střídavé starty. Byl jsem tu asi tři týdny. Zrovna jsme jeli na trip na Moravu a do Slezska a já byl s Romanem na pokoji. Povídali jsme si úplně o všem: o psychice gólmana, chytání, životě a příhodách, které se nám staly. Předal mi toho hodně.“

„Když si mě Budějovice stáhly zpátky, tak jsem aplikoval přesně ty věci, které dělal Roman. On navíc hodně čte a já jsem do té doby moc knížky nečetl. Roman mě k tomu přivedl. Člověk se u toho uvolní a dozví se nějaké věci. V Budějovicích pak byly pro mě zápasy jednodušší než před mým odchodem. V play-off a baráži jsem se cítil úžasně.“

Co říkáte na trenérské metody Martina Lásky? „Snažíme se si situaci v bráně ulehčit, abychom mohli reagovat na další, která vznikne. Gólmanský svět je o reakcích. Trénujeme i momenty, kdy jsme vyjetí z branky a musíme vědět, kde máme tyčky. Když spojíte všechny detaily, tak zjistíte, že si člověk může strašně zjednodušit hru,“ vypráví Kváča.

Strážce liberecké svatyně se rozpovídal i o výstroji, ale nějakou zvláštnost v ní nemá. „Nemám nic, čím bych se lišil od jiných brankářů. Ale jsem zase takový puntičkář, že když už něco mám od jedné značky, tak od ní musím mít všechno.“

MLADÝ SOKOL

Hodně gólmanů si potrpí také na vzhled brankářské masky. „Já na ní mám bílého tygra. Dolní část masky je modrá s pruhy uvnitř. Je tam i nápis Liberec, který je do stylu Ledového království. Na bradě mám znak Liberce a vzadu mám své číslo, českou vlajku a Ještěd,“ popisuje Kváča.

Jaké jste vůbec měl hokejové začátky? „K hokeji mě přivedli oba rodiče, protože jsme sportovně založená rodina. Vyrůstal jsem v sokolovně, takže jsem byl od mala sokol. S rodinou jsme dělali veškeré sporty. V televizi jsme koukali na všechny přenosy a mně se strašně líbil hokej. Věděl jsem, že je na ledě deset hráčů, ale pak tam byl ještě nějaký chlap za nimi a já jsem rodičům říkal, že bych chtěl být jako ten chlap,“ směje se Kváča.