Všichni čekají, až sudí položí sluchátko a oznámí svůj konečný verdikt…

Celkem pětkrát během tří zápasů Bílých Tygrů konzultoval hlavní rozhodčí sporný moment s videorozhodčím…

V zápase proti Litvínovu se dokonce první třetina díky takto vzniklým pauzám protáhla na dlouhých 52 minut!

„Videorozhodčí je důležitá součást hry, ale trvá to strašně dlouho. Na Kladně se letos dokonce nehrálo dvacet minut, což mi připadá až nesmyslné. Proč to občas tak dlouho trvá, nevím. Tak spletité to nikdy není,“ říká liberecký gólman Milan Hnilička.

Běží 10. minuta a hokejisté Litvínova se v Liberci za stavu 1:1 radují z vedoucího gólu.

Hlavní rozhodčí však gól po více než pěti minutách telefonické konzultace s videorozhodčím neuznává.

„Je dobré, že i když vím, že gól nebyl, aby to sudí potvdil. Ve vetšině případů to jeho rozhodnutí zobjektivní,“ myslí si Milan Hnilička.

O 8 minut později zvedá hlavní sudí telefonní sluchátko znovu!

Oba týmy si jen vyměnily role. Na platnost gólu teď čekají hokejisté Liberce. Branka tentokrát platí a Bílí Tygři otáčejí vývoj zápasu s Litvínovem, který nakonec rozstříleli 5:2.

Kdo ví, jak by se zápas vyvíjel, nebýt tak zvaného brankového videorozhodčího…

Hlavní sudí může využít služby muže, jenž má být uzavřen na stadionu ve videokabině jen s technikem, v sedmi možných případech.

Konečné rozhodnutí však vždy záleží jen a jen na něm.
V zápase s Pardubicemi hlavní rozhodčí požádal videorozhodčího o pomoc celkem třikrát.

Nejprve s jeho pomocí upravil časomíru, která při oslabení Liberce ubíhala rychleji než měla, poté si nechal poradit, že puk přešel přes brankovou čáru Milana Hniličky a do třetice, že Pavel Kašpařík 75 vteřin před koncem nedocílil vyrovnávacího gólu fotbalovým způsobem.

„Byl jsem si jistý, že to byl regulérní gól. Střela mě sice trefila do nohy, ale do puku jsem úmyslně rozhodně nekopl,“ řekl po utkání Pavel Kašpařík.

Videorozhodčí jeho slova potvrdil. Ale ještě před deseti lety by sudímu technika nepomohla a regulérní a velmi důležitý gól by možná uznán nebyl.

Video se využívá devátou sezonu
Instituce videorozhodčího se totiž v české extralize používá teprve devátou sezonu. Zavedena byla po několikaletých dohadech v ročníku 1999 až 2000.

„Myslím si, že to byl správný krok,“ uvádí Milan Hnilička.

„Určitě jsem rád, že videorozhodčí jsou. Hokej je strašně rychlá hra, takže je možné, že sudí spoustu věcí nepostřehnou,“ říká kapitán libereckých Bílých Tygrů Stanislav Procházka.

Ne vždy však hlavní sudí možnost konzultace s videorozhodčím využije. Milan Hnilička stále cítí hořkost, když si vzpomene na tři roky starý semifinálový zápas s Pardubicemi.

„Podle mě jsme tehdy dali gól. I rozhodčí mi řekl, že to možná gól byl, ale že se na to podíváme až večer ve zprávách. To mě dodnes bolí, protože s Pardubicemi jsme tehdy vypadli,“ vzpomíná liberecký gólman.

Použití videa:

- Zda kotouč přešel brankovou čáru.
- Zda kotouč byl v brance dříve, než došlo k posunutí brankové konstrukce.
- Zda byl kotouč v brance před vypršením nebo po vypršení hrací doby na konci třetiny.
- Zda byl kotouč dopraven do branky rukou nebo zda byl kopnut do branky.- Zda byl kotouč zasažen útočícím hráčem vysokou holí nad úrovní horní tyče dříve než vnikl do branky.
- Zda se kotouč do branky odrazil od rozhodčího.
- Zda souhlasí čas na oficiálních hodinách na stadionu s hracím časem na monitoru brankového videorozhodčího.

Procházka: Jsem rád, že videorozhodčí je

Kapitán Bílých Tygrů Stanislav Procházka může porovnávat. Extraligu zažil bez videorozhodčího před rokem 1999 i s využitím nejmodernější techniky 21. století.

Co říkáte tomu, že proti Pardubicím a Litvínovu rozhodoval celkem pětkrát videorozhodčí?

Já to vítám. Je dobře, že to dělají. Alespoň je tam pak nějaká jistota.

Proti Litvínovu se sudí radil s videorozhodčím přes pět minut. Jak moc to vyvede hráče z koncentrace?

Z koncentrace ani ne. Maximálně to vyvede z tempa hry.

Jaký je to pro hokejistu pocit, čekat, zda branka platí či ne?

Třeba proti Livínovu jsem si byl jistý, že to gól nebyl. Rozhodčí to šel zkouknout kvůli tomu, že jejich hráč zvedl ruce.
Takže byste byl asi raději, kdyby se hlavní sudí radil s videorozhodčím po každém sporném momentu…
Myslím si, že často to vidí, ale že prostě nechtějí rozhodnout sami. Mají na sobě tolik zodpovědnosti, že ještě raději nechají rozhodnout někoho jiného.

Pamatujete si vůbec na zavedení videorozhodčích v extralize?

Ano. Několikrát jsem třeba rozhodčího prosil, aby se šel s videorozhodčím poradit, že gól, který uznal, platit neměl. Nevím proč, podívat se nebyl a my jsme až po zápase viděli, že jsme prohráli neprávem.

Takže jste zavedení instituce videorozhodčího uvítal…

Určitě, jsem rád, že videorozhodčí jsou. Hokej je strašně rychlá hra, takže je možné, že spoustu věcí nepostřehnou. Je jen škoda, že to trvá příliš dlouho.