Růžovinka nakoukla do pokojíčku a ode dveří zavolala: "Modroušek se bóóójí." "Růžovice opice, já se přece nebojím!" „Tak dokaž, že jsi hrdina," řekla Modrouškovi Růžovinka, bleskurychle přivázala k bolavému zoubku provázek a jeho druhý konec pak připevnila ke klice u dveří. „Tak a teď stačí, když počkáme, až někdo přijde a otevře dveře."

Modroušek měl sice strach, ale statečně čekal, nechtěl totiž, ať si Růžovinka myslí, že je zbabělec. Zoubek se kýval a držel už jen doslova na vlásku. „Tak hlavně aby to taky viděla zoubková víla, co jako odměnu za každý vypadlý zoubek dává pod polštářek nějakou mlcačokoládíčku,“ pomyslel si Modroušek.

O Žlutěnce
Speciál Deníku: Pište pohádky

A jak tam tak spolu čekali, najednou Růžovinku napadlo, že by bylo prima, kdyby jí taky už vypadl další starý zoubek, protože Modrouš určitě dostane za odměnu od zoubkové víly nějakou mlcandu mlsandu. A tak si sáhla do pusinky a přemýšlela, který zoubek by tak mohla postrádat. Nakonec vytáhla provázek a taky sobě přivázala jeden zoubek ke stejné klice u dveří, kde už měl svůj zoubek přivázaný Modroušek.

A čekali a čekali, až jim už byla dlouhá chvíle. A vtom se najednou prudce otevřely dveře. Modroušek se hrozně lekl, škubl hlavičkou a ejhle – zoubek byl venku. Růžovince naopak provázek zůstal viset na zoubku. Ani jeden si totiž neuvědomili, že dveře, na které zoubky přivázali, se otevírají dovnitř a ne ven. Takže tatínek Modrouš vlastně provázky vůbec netrhl.

Naštěstí, protože Růžovinka si, věřte nebo ne, přivázala k provázku úplně nový zoubek. Jé a to se tatínek, panečku, pěkně rozzlobil, co za lotroviny to zase ti dva malí nezbedové provádějí, vždyť Růžovinka málem přišla o zbrusu nový zoubek, který by jí pak v pusince opravdu chyběl. Třetí zoubky už nikomu nikdy nenarostou, ani mlcáskům ne!

Kniha pohádek Mlcáskové
Mlcáskové. Kapitola 1: Kouzelné mlcamlíčko

Modroušek si běžel vypláchnout pusinku a umytý zoubek schoval pro zoubkovou vílu v krabičce pod svůj modrý polštářek. Růžovinka neměla, co by pod polštářek dala, a takalespoň namalovala zoubkové víle obrázek, jak s Modroušem čekali se zoubky přivázanými ke klice u dveří. A představte si, milé děti, že zoubková víla nadělila mlcačokoládíčku nejen Modrouškovi, ale taky Růžovince.

Nakonec byli Modroušek i Růžovinka rádi, že mají od trápení se zoubky na nějakou dobu klid, ale každý večer a ráno si zoubky poctivě čistí mlcapastičkou, aby měli krásné zoubky, které jim dlouho vydrží.

Pohádkový příběh Mlcáskové nám do našeho speciálu Pište pohádky zaslala paní Žofie Zejdová. Hlavní hrdinové příběhů jsou Modroušek a Růžovinka Mlcáskové.

Mlcáskové jsou vlastně barevné tkaničky z bot, které si žijí ve svém mlcáskovém světě. „Kdysi jsme tento pohádkový svět vymysleli s mou dcerou a teď do něj chci pozvat nejen svého vnoučka Toníčka, ale i všechny ostatní děti,“ vysvětluje Žofie Zejdová.

V příštím díle se dozvíte, kvůli komu chtěl prapraděda Mlcasa utéct k cirkusu. O Mlcáscích si s dětmi na našem webu můžete číst zase zítra!

Autor: Žofie Zejdová