Deník region
1/14 Počet mutlimédií zpět do galerie
Všechny fotky v galerii ×
×
REKLAMA
Žena, jež byla pohřbena před 4000 lety u Pardubic, měla drobnější postavu, světlou pleť, hnědé vlasy a hnědé oči posazené  široko od sebe a výraznou bradu.
Popis

Žena, jež byla pohřbena před 4000 lety u Pardubic, měla drobnější postavu, světlou pleť, hnědé vlasy a hnědé oči posazené široko od sebe a výraznou bradu.

Zdroj: se svolením Moravského zemského muzea

Žena vybraná vědci pro ztvárnění podoby zemřela ve věku kolem 35 let a pocházela z vyšší společenské vrstvy starší doby bronzové. Pohřbená byla v Mikulovicích u Pardubic s přepychovou výbavou.
Popis

Žena vybraná vědci pro ztvárnění podoby zemřela ve věku kolem 35 let a pocházela z vyšší společenské vrstvy starší doby bronzové. Pohřbená byla v Mikulovicích u Pardubic s přepychovou výbavou.

Zdroj: se svolením Jarmily Švédové

Jak uvádí archeolog Michal Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd, její hrob je nejbohatším ženským hrobem tzv. únětické kultury a jeden z nejbohatších v tehdejší Evropě.
Popis

Jak uvádí archeolog Michal Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd, její hrob je nejbohatším ženským hrobem tzv. únětické kultury a jeden z nejbohatších v tehdejší Evropě.

Zdroj: se svolením Jarmily Švédové

„Záhy se ukázalo, že mikulovické pohřebiště je pravým zlatým dolem, a to nejen bohatstvím pohřebních výbav místních nebožtíků, ale zejména nepřeberným množstvím zcela unikátních informací o tomto období.“
Popis

„Záhy se ukázalo, že mikulovické pohřebiště je pravým zlatým dolem, a to nejen bohatstvím pohřebních výbav místních nebožtíků, ale zejména nepřeberným množstvím zcela unikátních informací o tomto období.“

Zdroj: se svolením Jarmily Švédové

Přesná rekonstrukce byla možná díky téměř kompletně dochované lebce pohřbené ženy a také díky provedené analýze archaické DNA, získané z kosti pohřbené ženy.
Popis

Přesná rekonstrukce byla možná díky téměř kompletně dochované lebce pohřbené ženy a také díky provedené analýze archaické DNA, získané z kosti pohřbené ženy.

Zdroj: se svolením Moravského zemského muzea

„Analýza nám nejen potvrdila údaje o pohlaví pohřbené ženy, ale umožnila získat i bližší informace o barvě její kůže, vlasů a očí. Toto jiným způsobem než analýzou DNA získat nelze,“ zdůrazňuje Eva Vaníčková.
Popis

„Analýza nám nejen potvrdila údaje o pohlaví pohřbené ženy, ale umožnila získat i bližší informace o barvě její kůže, vlasů a očí. Toto jiným způsobem než analýzou DNA získat nelze,“ zdůrazňuje Eva Vaníčková.

Zdroj: se svolením Moravského zemského muzea

„Přesné a vědecky podložené informace nám umožňují získat daleko reálnější představu o jejím vzhledu,“ vysvětluje antropoložka Eva Vaníčková. "Není to žádná spekulace ani umělecká představa," dodává k výsledné rekonstrukci.
Popis

„Přesné a vědecky podložené informace nám umožňují získat daleko reálnější představu o jejím vzhledu,“ vysvětluje antropoložka Eva Vaníčková. "Není to žádná spekulace ani umělecká představa," dodává k výsledné rekonstrukci.

Zdroj: se svolením Moravského zemského muzea

Pohřbená měla celkem pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice, dvě zlaté záušnice a především nádherný třířadý jantarový náhrdelník složený z více než 400 korálků a nejméně pěti tzv. rozřaďovačů.
Popis

Pohřbená měla celkem pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice, dvě zlaté záušnice a především nádherný třířadý jantarový náhrdelník složený z více než 400 korálků a nejméně pěti tzv. rozřaďovačů.

Zdroj: se svolením Moravského zemského muzea

Území dnešních Čech se od jiných oblastí liší z archeologického hlediska právě masovým výskytem jantaru v hrobech původních obyvatel.
Popis

Území dnešních Čech se od jiných oblastí liší z archeologického hlediska právě masovým výskytem jantaru v hrobech původních obyvatel.

Zdroj: se svolením Jarmily Koutové

Zlaté vlasové šperky z bohatého ženského hrobu č. 2, odkud pochází žena, jejíž podobu teď vědci rekonstruovali.
Popis

Zlaté vlasové šperky z bohatého ženského hrobu č. 2, odkud pochází žena, jejíž podobu teď vědci rekonstruovali.

Zdroj: se svolením Jarmily Koutové

Kostrová pohřebiště jsou pro archeology dle jejich slov „darem z nebes“. Proti jiným typům nalezišť obsahují lidské kostry, pohřební výbavu zemřelých a další důležité předměty.
Popis

Kostrová pohřebiště jsou pro archeology dle jejich slov „darem z nebes“. Proti jiným typům nalezišť obsahují lidské kostry, pohřební výbavu zemřelých a další důležité předměty.

Zdroj: se svolením Jarmily Koutové

Ve dvaceti sedmi mikulovických hrobech našli vědci 900 jantarových předmětů, což je i v celoevropském měřítku výjimečné.
Popis

Ve dvaceti sedmi mikulovických hrobech našli vědci 900 jantarových předmětů, což je i v celoevropském měřítku výjimečné.

Zdroj: se svolením Jarmily Koutové

„Pozorujeme vzrůstající poptávku po 'živých', trojrozměrných a pokud možno co nejrealističtějších výstupech. Myslím, že současné generaci vyrůstající v 'digitálním prostředí' to umožňuje vnímat výsledky archeologických výzkumů ve srozumitelné podobě.“
Popis

„Pozorujeme vzrůstající poptávku po 'živých', trojrozměrných a pokud možno co nejrealističtějších výstupech. Myslím, že současné generaci vyrůstající v 'digitálním prostředí' to umožňuje vnímat výsledky archeologických výzkumů ve srozumitelné podobě.“

Zdroj: se svolením Moravského zemského muzea

Nejnovější galerie
V souboji béček porazila ve žlutém hrající Krásná Studánka soupeře z Bílého Kostela 5:2.

FOTO: Svátek fotbalu v Nové Vsi s Vlachem a Štajnerem. Nabitý celek kraloval

Mimoň (ve žlutém) doma prohrála s Novým Borem jasně 0:4.

FOTO: Nováčci tvrdě poznávají sílu krajského přeboru. Na čele je Lomnice

Sečení cenných luk v kraji.

Studenti mohou získat brigádu při sečení cenných luk v Libereckém kraji

Svatovavřinecká pouť v Chrastavě.

Výstava drobného zvířectva či jarmark. Chrastava ožila Svatovavřineckou poutí

Hlavní stránka
předchozí fotka následující fotka
Žena, jež byla pohřbena před 4000 lety u Pardubic, měla drobnější postavu, světlou pleť, hnědé vlasy a hnědé oči posazené  široko od sebe a výraznou bradu.
Žena vybraná vědci pro ztvárnění podoby zemřela ve věku kolem 35 let a pocházela z vyšší společenské vrstvy starší doby bronzové. Pohřbená byla v Mikulovicích u Pardubic s přepychovou výbavou.
Jak uvádí archeolog Michal Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd, její hrob je nejbohatším ženským hrobem tzv. únětické kultury a jeden z nejbohatších v tehdejší Evropě.
„Záhy se ukázalo, že mikulovické pohřebiště je pravým zlatým dolem, a to nejen bohatstvím pohřebních výbav místních nebožtíků, ale zejména nepřeberným množstvím zcela unikátních informací o tomto období.“
Přesná rekonstrukce byla možná díky téměř kompletně dochované lebce pohřbené ženy a také díky provedené analýze archaické DNA, získané z kosti pohřbené ženy.
„Analýza nám nejen potvrdila údaje o pohlaví pohřbené ženy, ale umožnila získat i bližší informace o barvě její kůže, vlasů a očí. Toto jiným způsobem než analýzou DNA získat nelze,“ zdůrazňuje Eva Vaníčková.
„Přesné a vědecky podložené informace nám umožňují získat daleko reálnější představu o jejím vzhledu,“ vysvětluje antropoložka Eva Vaníčková. "Není to žádná spekulace ani umělecká představa," dodává k výsledné rekonstrukci.
Pohřbená měla celkem pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice, dvě zlaté záušnice a především nádherný třířadý jantarový náhrdelník složený z více než 400 korálků a nejméně pěti tzv. rozřaďovačů.
Území dnešních Čech se od jiných oblastí liší z archeologického hlediska právě masovým výskytem jantaru v hrobech původních obyvatel.
Zlaté vlasové šperky z bohatého ženského hrobu č. 2, odkud pochází žena, jejíž podobu teď vědci rekonstruovali.
Kostrová pohřebiště jsou pro archeology dle jejich slov „darem z nebes“. Proti jiným typům nalezišť obsahují lidské kostry, pohřební výbavu zemřelých a další důležité předměty.
Ve dvaceti sedmi mikulovických hrobech našli vědci 900 jantarových předmětů, což je i v celoevropském měřítku výjimečné.
„Pozorujeme vzrůstající poptávku po 'živých', trojrozměrných a pokud možno co nejrealističtějších výstupech. Myslím, že současné generaci vyrůstající v 'digitálním prostředí' to umožňuje vnímat výsledky archeologických výzkumů ve srozumitelné podobě.“