Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, Mondadori Publishers, volné dílo
Jedna z obětí justiční vraždy Perec Markiš (uprostřed) s Mojšem Brodersonem (vlevo) a Alterem Kacyznem ve dvacátých letech 20. století
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
Boris Šimeljovič na policejním identifikačním snímku po zatčení za špionáž 13. ledna 1949. Také Šimeljovič byl 12. srpna 1952 zavražděn stalinskou justicí
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, Soviet Union, fair use
Benjamin Zuskin, rusko-židovský herec a režisér Moskevského státního židovského divadla. Rovněž on se stal obětí justiční vraždy
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
Icik Feffer ve 20. letech minulého století. Další oběť srpnové justiční vraždy z 12.srpna 1952
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
David Bergelson se svým synem Lvem. Rovněž oběť Noci zavražděných básníků
Zdroj: Wikimedia Commons, Elisheva Kitrossky, CC BY 3.0
Solomon Abramovič Lozovskij, původně prominentní bolševický a komunistický revolucionář a funkcionář, který se Stalinovi znelíbil. Ani on nepřežil 12. srpen 1952
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
Lina Solomonovna Sternová, sovětská biochemička, fyzioložka a humanistka s řadou lékařských objevů. Stala se jedinou z uvězněné skupiny, kdo osudnou noc z 12. srpna 1952 přežil, její trest smrti byl změněn na mnohaleté vězení. Zemřela v roce 1968
Zdroj: Wikimedia Commons, Smithsonian Institution from United States, no restrictions
Příkaz k zatčení Solomona Lozovského
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo