Zájemců o fotbal bylo v Zásadě hodně. V tehdejší době se na některé třeba vůbec nedostalo. Ti šťastnější trénovali denně, zvláště v neděli již od časných ranních hodin. „A někdy i nedbajíce polední přestávky. Hráči měli možnost si už zahrát s opravdovým fotbalovým míčem,“ uvádí se v místních historických fotbalových pramenech nejstaršího klubu na Jablonecku. 

Mohutní vzadu, slabší v útoku

Zájemců byla v Zásadě spousta. Místo v jedenácti se proto občas hrálo i s patnácti hráči na každé straně. A kdo měl šanci dostat se do sestavy? Pohlíželo se i na tělesnou váhu hráče. Ti mohutnější hrávali vzadu a slabší v útoku. Za Sportovní klub Zásada hrával stopera třeba Jaroslav Hřebík, který vážil přes 130 kg.

Na zásadský fotbal v době, kdy za něj hráli tehdy známí hráči a byl na velmi dobré úrovni, zavzpomínal Karel Kopal. I ten oblékal zásadský dres, a to už od žáků. „Pocházím z Radčic, ale chodil jsem tady do měšťanky a Zásada mi přirostla k srdci a samozřejmě i fotbal. A byl jsem moc rád, když mne a mého kamaráda v klubu ostaršili a dostali jsme šanci hrát za tehdy výborné mužstvo mužů.“

Fotbal se u Kopalů už roky dědí

Karel Kopal má ve své rodině už fotbalové pokračovatele. Za místní tým hrál také jeho syn. Ten nejprve působil v žácích a dorostu v Jablonci. A fotbalu se věnuje i jeho vnuk.Fotbal měl a má zásadský pamětník rád dodnes. Byl víc na hřišti než doma, každou volnou chvíli trávil venku s balónem. Šance hrát za „ty starší“ bylo pro něj velkou zkušeností a takové důvěry si tehdy moc považoval.

„Když se v roce 1953 vrátili někteří hráči, kteří tvořili základ mužstva, z vojny, tak jsem spolu s dalšími několika mladými hráči byl přidělen do jejich týmu. A podařilo se nám během roku postoupit do B třídy. Ta ale měla výbornou úroveň, něco mezi dnešní A. třídou a krajským přeborem. V té soutěži hrály také Velké Hamry, Mšeno, Železný Brod, Lomnice, Jilemnice a další mančafty, které dnes hrají vyšší soutěže. Náš zásadský tým měl několik sezón přízvisko Princ severu. To proto, že jsme několikrát za sebou obsadili vždycky druhé, nepostupové místo do vyšší soutěže. To bylo takové humorné označení nás, Zásaďáků,“ usmíval se nad vzpomínkami Karel Kopal.

Zásadu si vybírali ti nejlepší

V 70. a 80. letech se hodně zvelebil sportovní areál. Přišli sem hrát někteří velmi dobří fotbalisté z jabloneckého týmu. Byl to například Jarda Petrtýl, ten do Jablonce přišel z Brna. A to bylo tehdy mistrem ligy. Hrál nebo přesně řečeno chytal tam i Jarda Vávra, brankář jabloneckého mužstva, které vykopalo v roce 1974 pro Jablonec tu vytouženou nejvyšší fotbalovou soutěž. V dresu Zásady nastupovali také Jarda Jelínek a Petr Cinibulk, pozdější prezident jabloneckých hokejistů. Z pražské Dukly přišel Ruda Gergel.

„S těmito hráči v týmu zase můj syn. Za Zásadu nastupovali ale také kvalitní hráči Velkých Hamrů, jako byl Láďa Kavan nebo Zdeněk Bryscejn. V té době jsme hráli I. A třídu. A v 80. letech jsme se dostali do krajského přeboru a hráli proti mančaftům až z Ústeckého kraje , které dnes hrají třeba divizi nebo i vyšší soutěž. To byla v té době asi nejzářivější éra zásadského fotbalu. Pak se ale na okrese objevily další dobré mančafty a někteří naši do nich přestoupili. Hráči přicházeli a odcházeli. A možná právě díky těmto změnám později Zásada hrála a dodnes hraje nižší soutěž, okresní přebor. Máme krásný areál, multifunkční hřiště, dokonce se zavlažováním. Ale po stránce fotbalové je to teď v Zásadě slabší,“ zalitoval pamětník.

Měli bohatou základnu mládeže

V Zásadě se mohli také v jednom fotbalovém období chlubit i bohatou mládežnickou základnou. Později se zmenšila a aktuálně hrají už jen žáci. „Asi před sedmi lety jsme měli úspěšný dozor. Dnes máme jen žáky. Na děti působí aktuální situace, sedí více u počítačů, protože se nemohou pohybovat, ani kdyby chtěly. A někteří možná ani nechtějí.“ Karel Kopal je pamětník a fanoušek fotbalu v Zásadě. Sám si ho užil a další etapy prožíval se synem a vnukem. Jak vidí současný fotbal nejen v Zásadě?

„Podmínky fotbalu se rapidně změnily. Když jsem hrál, jiná zábava nebyla. Fotbalem trpěla celá rodina. V sobotu se chodilo do práce. V neděli jsme dopoledne odjeli na fotbal k soupeři a strávili jsme tam celý den. A když jsme hráli doma, tak to byl půlden. Trpěla manželka a děti. A když jsem končil s fotbalem, tak byla v Zásadě kolem něho parta nadšených a zanícených funkcionářů. Když jsem končil, tak jsem měl celkem obavy, jak to bude s fotbalem dál. Doba je jiná, lidé pracují i o víkendech. Dnes je kolem místního fotbalu ale zase parta dobrých lidí, kteří chtějí, aby fungoval, starají se o hřiště, zázemí i o to, aby si něco klub vydělal, tak organizují třeba různé brigády a různé akce, jako je hudební festival. Dneska musí počítat s tím, že je všechno drahé, když přijedou rozhodčí, když se musí koupit vybavení hráčů a další věci. Klobouk dolů před těmi, kteří převzali žezlo po nás, jsou obětaví a starají se o to.“

Karel Kopal dodnes nechybí na žádném zápase. A už se těší, že se zase soutěž rozjede a opět se setká se svými přáteli a popovídá si s nimi.

NA TO SE NEZAPOMÍNÁ:
-  S fotbalem v Zásadě začali studenti už v letech 1905 – 1907.
-  V roce 1925 se na místním hřišti představila pražská Slavie.
-  Petr Rydval v ročníku 1928 nastřílel 61 gólů. Rekord nikdo dosud nepřekonal.
-  V roce 1938 postoupila Zásada do I.A třídy.
-  Rok 1985 přinesl postup do krajského přeboru. Dosud největší úspěch…