Do Liberce přišel Jiří Štajner před jedenácti lety a hned se stal oblíbencem domácích fanoušků. Šestatřicetiletý rodák z Benešova nyní odpovídal na vámi zaslané otázky.

Jak dlouho vlastně ještě plánuješ hrát? Doufám, že nám třeba nechceš někam utýct? Jak to vypadá s kádrem pro jaro, máš zprávy o nějakých odchodech? Díky, ať se daří a do příští sezóny přeju poháry.

Plánuji ještě určitě příští sezonu a pak se uvidí. Nějaký odchod v tento moment aktuální není. O odchodech žádné zprávy nemám.

Co bylo Vaším nejhorším momentem fotbalové kariéry? Hodně štěstí.

Když to takhle zpětně vidím, tak angažmá v pražské Spartě.

Jak celkově vzpomínáte na sezony 1994 1996 ve Slávii? Byl to váš první klub, kde jste získal mistrovský titul.

Pořád si na to pamatuji. Díky Slávii jsem se dostal do ligy a určitě mi to moc dalo.

Jak hodnotíte dnešní fotbal oproti fotbalu, ve kterém jste začínal?

To už si pomalu ani nepamatuji. Když se podíváme na šampionáty z roku, třeba mistrovství Evropy 1996 nebo světový šampionát 1998, vypadá to jako úplně jiný sport. Hra jde rychle dopředu a strašně se zrychluje po všech stránkách. Nevím, kam až to může jít.

Pane Štajner, co je Vaším životním snem?

Fotbalově toho před sebou už tolik nemám a od nějakých snů jsem již upustil.

Proč sis koupil právě Porsche?

Porsche se mi vždycky líbilo. Je to rychlé auto a podle mě je to snem každého mladého kluka.

Plánujete usadit se v Liberci? Díky a hodně štěstí.

V Liberci jsem už usazen dlouho a neplánuji se stěhovat někam jinam.

Co bylo Vaším snem najít v dětství pod stromečkem a nikdy jste to tam nenašel? Díky za odpověď a hezké svátky.

Vždycky jsem si přál balon nebo kopačky, to se mi splnilo. Nikdy jsem neměl žádné nesplnitelné přání. Auto jsem si přál až jako větší kluk, ale i to jsem si splnil.

Moc vás uznávám a zajímalo by mě, co posloucháte za hudbu.

Poslouchám všechno možné od Dana Landy až po Kabáty. Hlavně tedy českou tvrdší muziku. Zahraniční ani moc ne. Jeden čas jsem poslouchal Rammstein. V autě tedy vede Kabát, Tři sestry a Dan Landa.

Jak vzpomínáte na svůj první ligový zápas?

Byl to velký zážitek. Šlo navíc o derby Sparty se Slávií. Tenkrát bylo vyprodáno, ale moc v dobrém na ten den nevzpomínám. Pavel Nedvěd nám dal v devadesáté minutě gól.

Vzpomínáte si na to, kdy jste se poprvé v trefil?

V lize to bylo právě tady v Liberci proti Opavě a utkání jsme vyhráli. To bylo už před jedenácti lety.

Získal jste se Slovanem titul v roce 2002. Byla to Vaše nejúspěšnější sezona?

Z pohledu týmu určitě. Podařilo se nám vyhrál ligu a celkově se tu sešel dobrý tým. Doufám, že to letos třeba ještě překonáme.

Jaký byl pocit zahrát si na fotbalovém mistrovství světa v roce 2006?

Určitě to bylo super. Škoda, že jsme vypadli hnedka ve skupině. Ta atmosféra a vše kolem toho bylo perfektní.

Jak pro vás bylo těžké adaptovat s v německém Hannoveru?

Adaptace pro mě byla hodně těžká. Teď s odstupem času hodnotím angažmá v Německu jako vydařené. Trošku mě mrzí, že jsme si nikdy nezahráli nějaké poháry nebo podobně. V Hannoveru se hrálo většinou jen o záchranu.

Co vás zlomilo k návratu do Liberce?

Nic mě k návratu nezlomilo. Tohle rozhodnutí ve mně tak nějak uzrálo časem. Chtěl jsem se vrátit zpět do Liberce.

Je pro vás Slovan srdeční záležitostí?

Určitě je. Před jedenácti lety jsem se tady usadil a když jsem se vracel do Česka, nebyla pro mě jiná možnost než vrátit se do Liberce. Chtěl jsem domů a to je pro mě Liberec.

Michal Daněk