„Ten Zdeňkův duch je tu přítomný všude. On byl tak neuvěřitelná ikona a fotbal miloval. Pamatuju si na jeden výrok při jeho pohřbu – že i rozhodčího můžeš mít rád. To přesně vystihuje, jaký vztah k němu měli nejen kolegové rozhodčí, ale i hráči,“ vzpomíná s nostalgií velký kamarád a zároveň ředitel turnaje Jiří Blaschke.

Turnaje se každoročně účastní stabilní sestava osmi týmů. Polovina jsou rozhodčí – z Liberce, z Jablonce, České Lípy a sudí nejvyšších soutěží z celých Čech. Druhá polovina jsou staré gardy týmů Krásná Studánka, Ruprechtice, Frýdlant a Slovan Liberec. Hraje se 1x15 minut systémem každý s každým. „Je to sedm utkání po 15 minutách. To je tak akorát, aby potom byla chuť na pivo. První ročník jsme hráli dokonce mač po 17 minutách, ale chlapi brečeli a fňukali, že už je to moc,“ vypráví Blaschke.

„Je takové pravidlo, že hráčům na hřišti by mělo být nad 35 let, ale neděláme z toho zákon. Když někdo ty lidi nemá, tak je nemá. A vlastně je hezké, když si tu s těmihle matadory můžou zahrát mladí kluci,“ popisuje Blaschke. Letos byl nejstarším hráčem na hřišti jedenasedmdesátiletý František Chlum. Zatímco spoluhráči si pamatují, jak hrával celý omotaný bandážemi a obinadlem, tady hraje Chlum beze všeho. „Vždyť to nemá ani cenu, abych patnáct minut hrál a předtím se v kabině dvacet minut motal,“ mávne rukou a běží střídat mladšího kolegu.

„Jediná výjimka v pravidlech je, že jsou zakázané skluzy do hráčů, to rozhodčí striktně pískají a je za to nepřímý kop,“ říká Blaschke a vzpomíná, kdy pravidlo zavedl. První rok mu dva hráči odešli po hádce domů a to mu vadilo. „Nejde o nic jiného než o putovní pohár, ceny dostane každý mančaft,“ vysvětluje ředitel turnaje. Hráči dostanou nejen ceny, ale i perfektní servis po celý den. „Ceny sháním od února. Máme sponzora Svijany, takže samozřejmě dostanou pivo. Potom Mocca bonbony a já vyrábím ortopedické vložky, takže dostanou i vložky do kopaček. Letos nás navíc sponzorovali Jizerskohorské pekárny, které nám daly pečivo. No a každý v týmu má nárok na dvě piva a guláš a večer řízky,“ vyjmenovává Blaschke všechny výhody účasti.

Ani zmiňovaný guláš není jen tak obyčejný guláš. Vaří ho Karel Hanousek, kuchař v KNL Liberec a fotbalový rozhodčí. Mimochodem to byl taky Zdeňkův výborný kamarád. Hanousek každý rok uvaří sám 150 porcí guláše a připraví 300 řízků. „Je pravda, že tu většinou končíme tak ve dvě ráno,“ usmívá se naoko provinile Jiří Blaschke.

Po celodenním snažení na trávě promáčené letními přeháňkami získala první místo v turnaji stará garda Slovanu Liberec.

Celkové pořadí: 1. SG Slovan Liberec, 2. Rozhodčí OFS Liberec, 3. Rozhodčí OFS Jablonec, 4. SG Ruprechtice, 5. SG Krásná Studánka, 6. Rozhodčí Čechy, 7. SG Frýdlant, 8. Rozhodčí OFS Česká Lípa.