Nejvíce úspěchů dosáhl s libereckým Slovanem, kde už třetím rokem působí v roli sportovního ředitele. A opět se mu daří. Během jeho tříletého kralování si Severočeši zahráli pokaždé Evropskou ligu a navíc vyhráli domácí pohár. O tom, že jeho práce je úspěšná, svědčí i nabídky z konkurenčních klubů. Naposledy padlo jméno pražské Slavie…

Vaší hlavní pracovní náplní je funkce sportovního ředitele v Liberci, nicméně v 38 letech stále ještě aktivně hrajete, a to docela vysokou soutěž za FC Oberlausitz Neugersdorf. Čtvrtá německá liga má kvalitu…

Je to tak. Docela se cítím unavený, to byl i důvod, proč jsem se ve vánočním zápase zranil (usměje se).

Střílí vám to ještě?

Po postupu do 4. ligy je to složitější. Soutěž má slušnou úroveň, řekl bych, že soupeři minimálně z horní poloviny tabulky jsou na úrovni naší druhé ligy. V režimu, kdy trénuji jednou za týden, je to docela záhul. Za podzim jsem vstřelil jen čtyři branky.

Loni se vám tedy dařilo víc…

Přesně tak, to jsme hráli ještě pátou ligu, takže to bylo i lehčí a za sezonu se mi podařilo nastřílet čtyřiatřicet branek, podařilo se mi obhájit krále střelců.

Tvoří sestavu týmu pořád i řada českých fotbalistů?

(usměje se) Je to tak, pořád máme na soupisce devět Čechů. Stále za nás hraje například Luboš Loučka, Jiří Šisler nebo Jaroslav Dittrich.

Jak dlouho ještě plánujete hrát?

V Německu jsem ve fázi, kdy mě museli hodně přemlouvat, abych pokračoval i na jaře. Každý rok čím dál více bolí. Je čím dál těžší se na zápasy připravit a čas je pro mě čím dál dražší. Jaro asi zůstanu, ale na téhleté úrovni to bude poslední sezona. Nicméně si nedokážu představit, že bych fotbal nehrál vůbec.

Nelitujete toho, že jste si hráčskou kariéru neprodloužil v české lize?

Vyplynulo to ze situace, přerušil jsem platný kontrakt, který jsem měl v Liberci, z toho pohledu to minimálně trochu předčasné bylo. Na druhé straně jsem to udělal proto, že jsem měl před sebou novou výzvu, a nemá cenu se otáčet zpátky, teď už na tom nic nezměním. Je pravda, že jsem mohl půl roku, rok, rok a půl hrát, možná i dnes.

A co vy sám? Jste sice sportovním ředitelem v Liberci, ale hovořilo se o zájmu pražské Dukly, naposledy Slavie…

Po dobu tříletého působení ve funkci sportovního ředitele Liberce jsem dostal čtyři konkrétní nabídky na jinou práci. Tři byly z fotbalového prostředí, ta poslední přišla dva měsíce zpátky. Nedokážu si představit, že bych skončil v Liberci jako sportovní ředitel kvůli tomu, že jdu dělat tuto funkci do jiného klubu. Na druhé straně čtvrtá nabídka, která ještě momentálně trvá, je z mimofotbalového prostředí a přiznám se, že pro mě taky představuje určitou výzvu a úplně ji neumím vytěsnit z hlavy, a zaobírám se jí pořád. A to i trošku proto, že s nastavením své práce v Liberci úplně spokojený nejsem a představoval bych si ji jinak. A to i přesto, že za ty tři roky jsme se kvalifikovali do Evropské ligy, z toho dvakrát jsme byli v základní skupině. Jednou jsme vyhráli pohár. Člověk si může říct, že mise je úspěšná, já v tom hledám ještě něco víc. Pro mě je cesta k dosažení cíle stejně důležitá jako cíl samotný. Bohužel spousta věcí na té cestě se mi nelíbí a nejsem s nimi spokojený.