Počítáme–li i přípravky a družstvo žen, má fotbalový klub FC Slovan Liberec celkem 17 týmů, které v končícím ročníku 2010/2011 bojovaly nebo ještě bojují v soutěžích Českomoravského fotbalového svazu.

Z těchto se dá považovat za nejúspěšnější starší B–dorost, který má jedno kolo před koncem divizní skupiny C již jisté prvenství. Ženy Slovanu také svou soutěž (druhou ligu) vyhrály, ale v baráži o postup do nejvyšší soutěže neuspěly v dvouzápase s Pardubicemi.

Dorostenecká rezerva definitivně rozhodla o svém 1. místě minulou sobotu, kdy vyhrála na hřišti Horních Měcholup 8:1 a v autobuse z Prahy do Liberce bylo zaslouženě náležitě veselo. Liberečtí dorostenci zakončí sezonu tuto neděli na městském stadionu od 14.45 hodin proti Viktorii Žižkov (ta je zatím čtvrtá), ale už nemohou být předstiženi Chrudimí, jež je na druhé příčce.

Tým nikam nepostupuje, protože: za 1) vyšší soutěž (českou ligu) hraje liberecký A–dorost, 2) struktura dorosteneckých soutěží se od příští sezony mění a divize vůbec nebudou existovat. Lze tedy říci, že Liberec je díky partě okolo trenérů Horáčka a Pašty historicky posledním vítězem této soutěže. „Toto družstvo takřka kompletně přejde do A–dorostu a bude hrát českou ligu,“ připomíná Petr Myslivec, ředitel akademie mládeže klubu FC Slovan.

K úspěchu B–dorostu, který ve své soutěži nastřílel nejvíce gólů (zatím 77) se vrací trenér Petr Horáček: „Věděli jsme, že tento dorostenecký ročník 1993 a 1994 je perspektivní a silný, ale že to dotáhneme až k prvenství, to jsme na začátku divize samozřejmě netušili. Vyvinulo se to díky výsledkům z podzimu a potom se to na jaře podařilo dotáhnout.“

Horáček s Paštou naordinovali svým svěřencům ofenzivní styl, který hráčům vyhovoval a byl účinný. Z toho také vyplývá, že jsou nejlépe střílejícím týmem v divizi C. „Za vůbec nejvydařenější zápasy považuji utkání na Žižkově, které jsme vyhráli 2:1, a potom doma s Lerohradem, to skončilo 5:3,“ vzpomíná Horáček. Podle jeho vyjádření patřili k hlavním oporám týmu zejména gólmani Kolář (na podzim) a Kanta (na jaře), dále střelci Šulc, Banda a Bouška a také klíčoví hráči Káva, Patka, Křižovič a Vaněk.

Na podzim se vystřídalo v B–dorostu 16 fotbalistů, na jaře jich bylo kvůli různým důvodů hned 39 (!), do hry zasahovali i hráči z A–dorostu a z obou mladších dorostů. „I proto si cením toho, co tento tým dokázal, protože na jaře jsme nehráli v podstatě ani v jednom zápase ve stejném složení jako v tom předchozím,“ připomíná Jiří Horáček. Jak dodává, jeho družstvo praktikovalo týmové pojetí a zároveň využilo individuálních předností fotbalistů. „Myslím, že řada z nich má na to, aby se prosadili v soutěžích dospělých, a to i na nejvyšší úrovni,“ věří úspěšný trenér.