S fotbalem začal ve Stráži pod Ralskem, tamnímu klubu je věrný v roce 2021. Tomáš Košťál je velkým fanouškem londýnské Chelsea, prozatím je na studijní dráze a velké fotbalové cíle si už nedává.

„Přeci jen to na hvězdnou kariéru už nevypadá (smích). Chci nadále hrát ve Stráži, úspěch se třeba dostaví,“ řekl s úsměvem 25-letý fotbalový obránce.

Tomáši, v říjnu se zastavily nižší fotbalové soutěže, v pondělí 26. dubna se rozhodlo, že už se nerozjedou. Asi vám míč, trávník a spoluhráči hodně chybí, viďte?
Fotbal mi samozřejmě hodně chybí, ostatně jako každému jinému spoluhráči. Věřil jsem, že se sezona ještě rozjede. Ale bohužel.

Věříte, že další fotbalový ročník už proběhne v normální režimu?
Pevně věřím, že příští ročník proběhne již v normálním režimu, jako tomu bylo před propuknutím pandemie. Samozřejmě včetně diváků, bez kterých to prostě není ono.

Pojďme k vám. S fotbalem jste začínal ve Stráži pod Ralskem. Kdy to bylo?
Snažil jsem se dohledat svou registraci v systému hráčů FAČR a ta první je z roku 2002. To jsem přišel na hřiště ve Stráži a doposud ho neopustil (smích). Z prvních tréninků si pamatuji jen to, že balón nebyl úplně můj kamarád, postupně se to ale zlepšovalo.

Nebyly nabídky z jiných klubů?
Žádné jiné oficiální nabídky nebyly. Jsem odchovancem Stráže pod Ralskem, jsem tu spokojený a nemám žádný důvod odcházet do jiného týmu.

Když zapátráte v paměti, vzpomenete na nějaký kuriózní fotbalový zážitek?
Nevzpomínám si… Snad je, že se mi už podařilo dát si vlastní gól. Ale nikdo není dokonalý (smích).

A co třeba nejhezčí gól, který jste vstřelil?
Nejsem úplně gólová mašina, přeci jen hraju v obraně. Ale na jednu trefu si pamatuji. Bylo to v dorosteneckých soutěžích proti Višňové. Dával jsem gól na 3:2, nakonec jsme vyhráli 4:2.

V jaké kondici je podle vás fotbal ve Stráži pod Ralskem?
Jsme tým, který je složený z mladých hráčů. Máme kvalitního trenéra, který některé z nás vede už od mladších žáků. Máme nové kabiny po rekonstrukci. I s tak mladým týmem se nám podařilo vykopat krajskou soutěž a úspěšně se v ní udržet. Zatím to tedy není horní polovina tabulky.

Máte ještě nějaké větší fotbalové cíle?
Fotbalové cíle si žádné nedávám, přeci jen to na hvězdnou kariéru už nevypadá (smích). Chci nadále hrát ve Stráži, třeba se úspěch dostaví.

Jak jste se popral s těžkou dobou plnou zákazů, opatření a omezení pohybu?
Během omezení jsem se snažil udržovat kondici běháním. Našel jsem si virtuální sérii běžeckých závodů v délce deseti kilometrů, kterých se pravidelně zúčastňuji.

Nebojíte se kvůli koronavirové pauze odlivu hráčů z fotbalových klubů?
Tato situace určitě napomohla hráčům, kteří přemýšleli o ukončení své kariéry. Osobně doufám, že ten odliv hráčů bude co nejmenší. U nás doufám nebude žádný (smích). U dětí ta situace bude těžší, dost často je to ovlivněno také přístupem a podporou rodičů. I mě musel táta v dětském věku motivovat ke sportu, to žádná pandemie nebyla.

Fandíte Spartě, nebo Slavii?
Nejsem skalní fanoušek ani jednoho pražského týmu. Samozřejmě fandím všem českým klubům při zastoupení v Evropě. Ale pokud jde o „fandění“, jsem už od dětství fanouškem FC Chelsea.

Prozradíte čtenářům, čím se živíte a co vás ještě baví?
Prozatím jsem na studijní dráze, studuji navazující obor na TUL Liberec obor Strojní inženýrství. Ve volném čase rád věnuji sportu. Ať už to je běhání nebo pěší výlety v přírodě.