Defenzivní středopolař Jiří Bílek zanechal Tomáše Frejlacha, svého spolubydlícího na pokoji, na kondičním soustředění osamoceného a vydal se do světa. Po nedělním jednání s klubovým bossem Ludvíkem Karlem a ředitelem FC Slovan Liborem Kleiblem dostal Bílek svolení k odchodu do německého klubu 1. FC Kaiserslautern, toho času se nacházejícího na druhé příčce druhé Bundesligy.

Na Liberec nezapomene

Zatímco jeho liberečtí spoluhráči polykali v okolí Hrabětic v Jizerských horách dávky při dlouhé túře na běžkách, Jiří Bílek už v hotelu se zabalenou bagáží čekal, až vyrazí autem do Prahy. Z ní se odpoledne chystal odletět s Viktorem Kolářem z agentury Sport Invest do Německa, kde jej čekala zdravotní prohlídka a vyjednávání o smlouvě.

„Zpočátku jsem byl trochu rozmrzelý, že jde jen o druhou ligu, ale brzo se mi všechno rozleželo v hlavě,“ přiznal odchovanec Sparty, který do Slovanu přišel před třemi lety z Blšan a o něhož mělo zájem i několik německých klubů ze spodku tabulky nejvyšší soutěže. „Kaiserslautern hraje o postup do první Bundesligy a já věřím, že se mu to podaří. Navíc je to klub, který má jméno, tradici, v Česku je to pojem.“

Bílek měl trochu obavy z komunikace. „Německy neumím ani slovo, tak jsem na to zvědavý. Ale snad všechno dobře dopadne. Neletím tam sám a jsem schopný domluvit se případně trochu anglicky.“

Co bude Bílka čekat v dalších dnech? „Tak ještě tam nejsem, takže bych nerad něco předjímal. Ale když to vyjde, vracím se na otočku do Prahy pro nejnutnější věci a k zařízení některých formalit, a potom bych měl hnede odletět za mužstvem do Larnaky na Kypr. Oni tam jsou teď na soustředění.“
Jak Jiří Bílek řekl, prohlížel si na internetu soupisku Kaiserslauternu, ale jména mu mnoho neřekla. „Jen jsem zjistil, že je tam Slovák Jendrišek.“

Při dotazu, jak se mu bude odcházet z Liberce, se Bílek trochu zakabonil. „Nebude to lehké, zvykl jsem si tady. Liberec je takový rodinný klub a zažil jsem tady krásné chvilky, hlavně když jsme získali titul a hráli evropské poháry. Kluci mi ale to angažmá přejí, jen mě mrzí, že je všechno tak narychlo a nestíhám se pořádně rozloučit. Snad něco uděláme po sezoně, ale opakuji, ještě v Kaiserslauternu nejsem,“ upozornil.

První Škorpilovy alternativy: Gecov, Hochmeister

„Vzpomínej na nás v dobrém,“ rozloučil se se svým dosavadním svěřencem u východu z hotelu Maruška trenér Slovanu Ladislav Škorpil. Na soustředění mu teď zbylo 25 hráčů a kouč musí řešit problém, kým Bílka nahradí. „U takové věci se musíte vždy rozhodnout, jestli využijete stávajících možností, nebo se budete poohlížet jinde,“ začal fotbalový filozof zeširoka. „Pokud jde o jiné zdroje, jedná se zároveň o peníze. A ten, kdo o penězích rozhoduje, se vždy nejprve zeptá: Využili jste vlastních rezerv?“

V libereckém týmu měl Bílek na postu defenzivního záložníka pozici velice pevnou. Tím těžší to bude pro jeho nástupce. Škorpil ovšem začal sypat z rukávu alternativy.

„Je tomu rok, co přišel do našeho klubu s předpoklady na tento post Marcel Gecov. Stávající situace mu otvírá dveře pro jeho uplatnění. Zároveň je ale vhodným typem Radek Hochmeister, který se vrátil z hostování z Plzně. Konkurenční boj mezi nimi by tedy měl nyní prověřit schopnosti těchto hráčů. Na tom místě by se nepochybně uplatnili také Holeňák nebo Gebre Selassie, ovšem v takovém případě bychom si zadělali na problém jinde. Třeba pozici pravého beka jsme po odchodu Šinglára zkoušeli řešit Radzinevičiusem, případně přesunem některých obránců. Definitivně se to ale vyřešilo až s příchodem Gebreho.“

Bděte a modlete se

Bude Bílek jediný, kdo opustí v zimní pauze liberecký kádr? Odpověď Ladislava Škorpila je mnohoznačná: „Na slunečních hodinách kostela v Dobrušce je nápis: Bděte a modlete se, neb nevíte dne ani hodiny. To přesně platí na přestupní období. Klidnou zimu v tomto směru nečekám. Ale mě už nemůže nic překvapit. Já si třeba vzpomínám, jak mi prodali na Žižkov, podotýkám před utkáním se Žižkovem, Kincla, který ještě absolvoval u nás poslední předzápasový trénink i taktickou přípravu, ale při rozcvičení už patřil soupeři. Nebo před Liverpoolem byl zničehonic prodán Jiránek do Itálie, a když jsem argumentoval, že nemám čtvrtého obránce, bylo mi řečeno, ať hrajeme v Liverpoolu na tři beky. A taky jsme to přežili…“