Na malou vesnici mezi Hodkovicemi a Českým Dubem jistě velký sportovní úspěch. A trenéru Zachariášovi se hodnotí uplynulý ročník dobře: „Upřímně musím říci, že asi nikdo v klubu na začátku nečekal, že to dopadne takto úspěšně. Když jsem s Martinem Ludvíkem obnovil po pěti letech spolupráci, věděl jsem, že kádr na Bílé je úzký a že osu mužstva tvoří „stará parta" bývalého béčka Hlavice a dravé mládí v hráčích Marka Hrstky a Jirky Jiránka. Věkový průměr mužstva byl hodně nad 34 let. Na začátku jsme si řekli, že musíme zacelit mezeru po brankáři Vítkovi, který ukončil kariéru. Za druhé, že musíme zlepšit přístup k docházce a zamezit zbytečným disciplinárním excesům na hřišti při utkáních, kde potom distancovaní hráči chyběli a to dlouhodobě."

Zacelit díru po brankáři se podařilo v osobě mladého Marka Doležala, který na podzim přišel na hostování z Doubí, kde by zřejmě nechytal. „S časovým odstupem musím kladně konstatovat, že to byl dobrý tah, jelikož nás Marek na podzim několikrát výrazným výkonem podržel," potvrdil trenér. Druhým pozitivem byl příchod Martina Herodese, který pomohl vyztužit zadní řady. A z hlediska disciplíny měla za celý ročník Bílá jen jednoho vyloučeného, a to za dva fauly. Takže také v pořádku.

„Sezónu musím rozdělit na dvě části. Tu pozitivnější podzimní část a jarní, kde té spokojenosti bylo výrazně méně. Podzimní část se rozjížděla pomalu, po nevydařených přípravných utkáních v Semilech a Pěnčíně, kde jsme chytili od obou soupeřů sedm branek, jsem do začátku mistrovských utkání změnil rozestavení z klasického 4-4-2 na 4-2-4-1. Docela se to osvědčilo a získali jsme na začátku soutěže velmi důležité body, které nás katapultovaly nahoru. Pravdou je, že v některých utkáních jsme měli i hodně štěstí a soupeře poráželi díky standardním situacím, které byly naší hlavní zbraní. Ne vždycky jsme soupeře fotbalově přehráli a musím uznat, že soupeř byl i herně lepší (Rozstání, Osečná), na druhou stranu jsme ale zahráli velice dobré utkání se Stráží n. N., Ruprechticemi a Doksy B, tam byl vrchol našeho herního výkonu podzimní části, i když jsme utkání prohráli. Paradoxem je, že mužstvo odehrálo podzimní část pokaždé v jiné sestavě, neměl jsem dvě utkání v řadě stejnou sestavu. Doma jsme neztratili ani bod a navíc obdrželi jen čtyři branky ze hry. Fungovala nám docházka na tréninky, pozitivní vliv to mělo na diváky a partnery klubu. V klubu a kolem něj se začalo mluvit o postupu, byla to výzva. Dohodli jsme se s hráči, že budeme hrát na co nejlepší umístění v soutěži a potom se uvidí. Po podzimu mi oznámil Miloš Linke st. i mladší, že jaro bude poslední na lavičce, respektive v dresu Bílé, to samé mi avizoval Martin Ludvík a Pavel Bulíř, že jejich vytíženost již nebude na hřišti taková. Budou chodit jen jak jim čas dovolí," říká trenér.

„Do jarní části jsme vstupovali s tím, že navážeme na podzimní výkony. První co jsme udělali, tak jsme změnili hostování Doležala v přestup, a to samé jsme udělali u Herodese. Na zkušenou do přípravy Semil šel Marek Hrstka, který tam absolvoval celou zimní přípravu. Zareagovali jsme tím, že jsme stáhli z hostování Aleše Mohra a oslovil jsem hráče, kterého jsem vedl v PFC Český Dub, který by nám hodně pomohl, bohužel nám to zhatily rodinné záležitosti hráče. Ale jsme opět v jednání. Přípravu jsme zahájili v únoru a zpočátku bylo vše jak má být. Jenže v březnu přišel nepochopitelný zlom v docházce na tréninkové jednotky. No a tenhle stav se přenesl i do jarní části a já věděl, že to může mít fatální následky. Z počátku to tak nevypadalo, dařilo se nám výsledkově, jenže začal haprovat s docházkou Hrstka, který úplně neunesl to, že se neprosadil do kádru Semil. V polovině jara se nám nevyhnula vážnější zranění Bulíře, kterému se velmi dařilo, Jiránka a Kotrmana a začali jsme „bublat". Hráli jsme v 10 11 hráčích. Zlom přišel v domácím utkání s Lokomotivou Česká Lípa, kde jsme měli 70 minut utkání pod kontrolou, vedli 2:0 a během 12 minut jsme doma poprvé padli. V dalším utkání jsme jeli v deseti do Splavů a tam horko těžko vybojovali bod. A najednou z 10bodového náskoku a prohře v Osečné jsme byli na dvou rozdílových bodech. Naštěstí vše dopadlo dobře a Bílá poprvé postupuje do I. A. třídy, i když o postupu se vedly dlouhé polemiky. Jenže fotbal se hraje pro fanoušky, a ti nás přesvědčili, že to máme zkusit. Finančně i materiálně máme soutěž zabezpečenou, díky postupu nás ke spolupráci oslovili další partneři. Doufám, že naplníme jejich očekávání. Na dojíždění bude I. A. výjimečná osm okresních derby, co více si přát, bude to mít náboj," shrnuje Zachariáš.

„Poděkování za uplynulý ročník patří partnerům klubu, obci, fanouškům, kteří s námi jezdili, bez kterých bychom to hrát nemohli, největší dík však patří rodině Martina Ludvíka," dodává Jiří Zachariáš.

Přípravu Bílá zahájí 20. července s 25 hráči, především z řad kluků, které Zachariáš vedl na Rapidu, v Českém Dubě i z řad soupeřů I. B třídy. Prvních 14 dní bude trénovat 3x týdně, potom 2x. V přípravě se Bílá utká 1. 8. v Hlavici od 17.30 hodin s Pěnčínem u Jablonce, 8. 8. jede na turnaj do Chuderova (Chuderov, Libouchec, Hostovice). V neděli 9. 8. od 18 hodin na domácím hřišti bude generálka se Sedmihorky.