Pro Slovan znamená vyřazení Karagandy zdolání prvního stupínku k Lize mistrů. Předtím se do této prestižní soutěže nedostal v roce 2002 přes AC Milán, v roce 2006 přes Spartak Moskva.

Ale je to jen první pomyslný krůček, nyní Liberec čeká nebezpečná rumunská Kluž s dvacítkou cizinců v kádru. A je to setsakramentsky brzo již 1. srpna a předtím o víkendu je ligová premiéra v Příbrami…

Liberecká výprava, která čítala celkem na 80 lidí a mezi nimiž byla jediná odvážná fanynka Taťána, absolvovala 305minutovou leteckou cestu z Prahy do Karagandy.

Mometky z Karagandy.

Zatímco počasí bylo v Čechách spíše podprůměrné, v téměř 5 tisíc km vzdálené Karagandě byla rtuť teploměru na 28 stupních.

Po nezbytném hodinovém přihlášení se imigračním úředníkům na letišti Sary-Arka následoval dvacetikilometrový transfer busem do města. Zatímco sportovci se ubytovali v hotelu Kosmonaut, fanoušci a novináři v Dostar-Alem, kde to bez klimatizace nešlo. Navíc zde poletovali komáři.

Následoval povinný předzápasový trénink na rozlehlém fotbalovém stadionu s kapacitou 19 tisíc míst, který je klasickým všesportovním, s atletickým oválem. Z dálky vypadal trávník velmi dobře, ale byl dost nerovný a hrbolatý.

Fotbaloví příznivci se jeli podívat na trénink a vzali zavděk taxíky, když desetiminutová cesta širokými a rovnými bulváry stála čtveřici 500 tenge (4 US dolary). Příjemná cena, když litr 95oktanového benzínu přijde na 20 korun. V půlmilionové Karagandě je vidět, že se zde mísí křesťanský svět s muslimským. Několik římsko-katolických a pravoslavných kostelů zde střídají mešity. Ta největší byla postavena loni a je skutečně překrásná. V den zápasu se teplota pohybovala na 34 stupních, ale místní říkali, že v zimě je zde 40 pod nulou. Z oslovených místních občanů jen několik vědělo o pohárovém zápase, oblibu zde má hokej, protože se zde hrají v krásné aréně zápasy KHL. Ale všichni drželi palce svým reprezentantům a přáli jim postup. Na otázku, kdo postoupí řekli „kaněčno Šachťor". Asi konečná pro Šachťor? Takže se trefili.

Devátý největší stát na světě „proslavil" komik Borat, jenž je známý všude jinde, ale v hornické Karagandě ne. A také cyklistická stáj Astana. Město je známé díky těžbě černého uhlí, tepelným elektrárnám a těžkému průmyslu. Proto se jejich fotbaloví miláčci jmenují Šachťor horníci.

Mometky z Karagandy.

V Karagandě mají také pivovar, kde vyrábějí „Bílého medvěda", jehož kvalitu naši fanoušci okusili. Byli mezi nimi tací, kteří si dali i typický nápoj z koňského mléka kumys. Brrrr jako slaná syrovátka. Nyní se všichni liberečtí příznivci mohou těšit na rumunské speciality a věří, že se Slovanem ochutnají i jiné evropské chuťovky a fotbalové mače.

Strasti cestování, které dohromady trvaly v letadle 11 hodin, samozřejmě vynahradil postup Slovanu do dalšího předkola LM a také hezká vložka v podobě módní přehlídky forvarda Jana Blažka v kazašském národním kroji při zpáteční cestě v letadle.