Předseda a aktivní hráč v jedné osobě. Tak to je přesně Jakub Serdel, který svůj fotbalový život aktuálně spojil s týmem FC Kamenice, který hraje krajskou I.B třídu. V rozhovoru například přiznal, že fandí Spartě, ale jeho bratr Slavii. Kamenice by se ráda pokusila o postup do I.A třídy.

„Poslední dvě sezóny jsme cítili, že by současný tým měl na I.A třídu, což by byla nejvyšší soutěž v klubové historii,“ přiznal 35-letý Jakub Serdel.

Jakube, v říjnu se zastavily nižší fotbalové soutěže. Jak moc vám fotbal chybí?
Fotbal a vše okolo něj mi strašně moc chybí. Těším se, až se s klukama potkáme v kabině a půjdeme do zápasu. Ta pauza je dlouhá. Vůbec nejhorší je to, že člověk neví, kdy současná situace skončí.

Věříte, že se letošní ročník ještě rozjede?
Věřím. Na to aby se odehrála alespoň polovina soutěžních zápasů a nemusela se anulovat druhá sezóna po sobě, ještě nějaký čas zbývá. Klidně bez času na přípravu. Nebude to sice optimální, ale raději hrát bez tréninku než vůbec.

Pojďme k vám. Kde a kdy jste vůbec začal s fotbalem?
S fotbalem jsem začínal v sousedních Zákupech. Bylo to docela pozdě, asi v 11 letech. První tréninky? Vzhledem k tomu, že to bylo před 24 lety, tak už si na ně moc nevzpomínám. Většina tréninků začínala výběhem na nedaleký Helďák, až pak se chodilo na hřiště.

Jak jste se vůbec dostal do týmu FC Kamenice?
Končil jsem tenkrát první dorosteneckou sezónu v Mimoni a doma v Kamenici se začalo mluvit o založení dorosteneckého týmu. Bylo nás asi sedm, co jsme měli s fotbalem zkušenost. Zbytek se učil za pochodu. Ze začátku jsme dostávali dardy, ale fotbal nás bavil. Já měl navíc už v té době možnost zahrát si v Kamenici krajskou soutěž dospělých. Na tuhle dobu hrozně rád vzpomínám.

Vy jste nejen aktivním hráčem, ale i předsedou klubu. Není to pro vás časově náročné?
Vždycky před rozjezdem soutěže, kdy je potřeba zvládnout administrativu a popřípadě i nějak doplnit tým, je to pro mě časově náročnější. Jinak se v Kamenici o fotbal stará větší skupina lidí, která zajišťuje bezproblémový průběh sezóny. Díky tomu můžu být jen řadovým hráčem.

V jaké kondici je aktuálně váš klub v Kamenici?
Snad v dobré. Pokud se nám po restartu sejdou všichni kluci, tak tým má kvalitu na to, aby hrál na špici soutěže. Úplně ideální to není v otázce mládeže, ale to je často problém i ve větších městech, natož na malé vesnici.

Věříte, že další fotbalový ročník už poběží v klasickém režimu?
Musí to tak být. Jinak to bude pro fotbal opravdu tragédie.

Prozradíte čtenářům, čím se živíte a co vás baví?
Pracuji pro mladoboleslavskou automobilku a ve volném čase si rád vyjedu na kole se svými syny a snažím se je podporovat v jejich aktivitách.

Fandíte Spartě nebo Slavii?
Fandím Spartě a momentálně musím snášet jízlivé poznámky mého bratra, který pro změnu fandí Slavii. Měli jsme to doma takhle rozhozený téměř ve všem, sledování různých sportovních přenosů mělo vždy správný náboj (smích).

Máte ještě nějaké větší fotbalové ambice?
Ambice mám hlavně na úrovni klubu. Poslední dvě sezóny jsme cítili, že by současný tým měl na I.A třídu, to by byla nejvyšší soutěž v klubové historii. Tak uvidíme, jak to bude vypadat, až se fotbal rozběhne. Samozřejmě bude záležet na tom, jak to budou vnímat kluci v kabině.

Jak zvládáte aktuální situaci plnou zákazů, opatření a omezení pohybu?
Je to nepříjemné. Na druhou stranu, některá ta opatření jsou prostě nezbytná a je nutné je respektovat.