Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Co vám přesně bylo?

Měl jsem stejné zranění Jako Milan Baroš nebo Tomáš Dvořák. Měl jsem zánět úpatní kosti.

Kdy se začal zánět ozývat?

Bolelo mě to už na konci jarní sezony, ale nevěnoval jsem tomu větší pozornost, protože hrát se s tím dalo. Ale se začátkem letní přípravy to bolelo čím dál více. Až to dospělo do fáze, že se na to nedalo ani postavit.

V prvních dvou zápasech jste ale nastoupil…

Proti Spartě jsem odehrál jen první poločas a potom to už hodně bolelo. Do dalšího zápasu se to nějak dalo dohromady, ikdyž posledních dvacet minut to byl celkem problém. A pak už to prostě nešlo. Bolest byla velká.

Jak probíhalo léčení?

Chodil jsem prakticky na všechno, co jde. Od opichů, přes laser a ultrazvuk k magnetické rezonanci. Prošel jsem snad všechny doktory a léčitele. Už to ale odeznělo a mělo by to snad být dobrý.

Již týden trénujete. Je hodně znát tréninková pauza?

Tři měsíce jsem prakticky nestál na hřišti, neběhal, nekopal do míče, nic. Jen jsem chodil do posilovny, takže když se proběhnu po hřišti, tak je to hodně znát.

To byla pro fotbalistu asi hodně velká otrava, že?

Nejhorší na tom bylo, že když má člověk zlomenou nohu, tak ví, co má udělat, aby se to dalo dohromady. Toto bylo zranění, které jsem při chůzi cítil jen trochu, ale po padesáti metrech běhu jsem zjistil, že se na nohu nemůžu postavit. Kdybych asi dělal například v bance, tak by to tolik nevadilo, ale já jsem fotbalista, který potřebuje běhat. Doktoři pořád říkali, že to chce klid, a když jsem měl měsíc klid a šel se proběhnout, tak to bylo to stejné. To je hodně nepříjemné. Hlavně pro psychiku.

Je to nejdelší pauza ve vaší fotbalové kariéře způsobená zraněním?

Určitě jedna z nejdelších. Před šesti roky jsme si v Liberci ještě zlomil nohu a utrhl vaz ,a tak jsem taky nemohl asi tři čtyři měsíce hrát.

Nepomýšlel jste při takovém vleklém zranění na konec kariéry?

To vůbec ne. Věděl jsem, že když udělám všechno proto, aby se to vyléčilo, tak by to mělo být dobré. Chodil jsem i za léčiteli, kteří léčí tím, že člověk musí věřit, že to bude dobré. Ti mi také hodně pomohli. Ale uvidíme. Samozřejmě, že se to může vrátit. V tom případě jsem domluvený, že by se pak ten zánět vyndal operativně.

Kdy myslíte, že byste opět mohl nastoupit do zápasu?

V sobotu bych měl nastoupit za béčko a pak se uvidí, jak to bude držet. Pak už bude záležet jen na mně, jak rychle se do toho dostanu a samozřejmě na trenérech, zda mě postaví.

To už se asi hodně těšíte…

Určitě. Není to nic příjemného jít z kabiny do posilovny, zatímco kluci jdou na hřiště. Přestože člověk v kabině je, tak je od všecho trochu odtržen. Ale zranění ke sportu patří a protrpěl si je asi každý sportovec.

Jak jste prožíval ne příliš podařené zápasy Liberce, které jste sledoval pouze z tribuny?

Nic příjemného to nebylo, zvlášť když se nedařilo Já ale ani zápasy moc sledovat nemůžu, protože při nich jsem strašně nervózní. Ale když to nejde, tak to prostě nejde. O to horší, když člověk sedí na tribuně a poslouchá názory některých lidí… opravdu nic příjemného.

Proč si myslíte, že se Liberec pohybuje na spodku tabulky?

Fotbal je strašně o psychice. Prohrajete dva tři zápasy a je to už jedno s druhým. A v Liberci jsme na to nebyli zvyklí. Čtyři roky jsme hráli o špičku a poslední dva roky nám , až na ten poslední zápas v Mladé Boleslavi, vycházelo skoro všechno, na co jsme sáhli. Najednou byla psychika úplně jinde a kluci na hřišti dělali věci, které by předtím nedělali.

Určitě k tomu přispěla i velká marodka. Zažil jste někdy něco podobného?

To ne. Ale zažil jsem, že před druhým titulem odešlo snad osm hráčů základní sestavy, což bylo daleko horší. Prostě krize na mužstvo jednou přijde. Zažil ji AC Milán, Real Madrid nebo Barcelona. A Slovan není klubem, který si může dovolit koupit, když se nedaří, pět šest nových hráčů. Takže, když se zraní několik hráčů, tak je to poznat.

Dovedl jste si třeba před, rokem představit, že vás někdy ještě bude trénovat, Ladislav Škorpil?

Představit jsem si to dovedl, ale určitě, ne ve Slovanu Liberec. V Liberci byl dlouho, odvedl zde kvalitní práci. A toto se tak často nestává, že by se trenér, který zde byl již několik let , zase vrátil. Je to ale impuls pro nás a určitě i pro něj, protože si myslím, že se sem těšil. Zná to tu, je to výborný člověk a určitě nám pomůže. Trénovat umí většina trenérů, ale jde o to, připravit mužstvo po psychické stránce, aby dělalo to, na co má a nechtít po něm něco, co neumí.

Slovan odehrál celkem 50 zápasů v evropských pohárech. Vy jste nastoupil ve 39 z nich. Vsadil byste si teď, že nastoupíte i ke svému 40. zápasu za Slovan v evropských pohárech?

Klidně. Dobře máme rozehraný pohár a liga je tak vyrovnaná, že stačí nějaká série výher a klidně se tam můžeme dostat i z ní. Slavia, Sparta i Boleslav hrají poháry, sezona je ještě dlouhá a krize může padnout na kohokoliv. Nikde není psáno, že bychom v příštím roce nemohli hrát pohár. Může se stát, že v Liberci nebudu, i když je zřejmé, že bych tu být chtěl a s Libercem ještě něco dokázat. Ještě jsme se nedostali do Ligy mistrů…