Když jste se o svém odvolání dozvěděl, převážila spíše úleva nebo zklamání?

Spíše zklamání. Ale jako trenér jsem byl zodpovědný za výsledky a tím, že jsem zodpovědnost ztratil, tak samozřejmě určitá úleva přišla.

V Liberci jste skončil úplně nebo vám vedení nabídlo v klubu jinou funkci?

Skončil jsem jako trenér prvního mužstva. Ale o ukončení spolupráce se ještě budeme bavit, takže bych nechtěl předjímat. Všechno je příliš čerstvé.

A pokud by vám vedení klubu nějakou funkci nabídlo, vzal byste to?

Nevím. Záleželo by na tom, co by to bylo za funkci.

Z jiných klubů jste nabídku neměl?

Ne.

Proběhlo nějaké rozloučení v liberecké kabině?

Ano v neděli před ranním tréninkem. Nejdříve přišlo za hráči vedení a oznámilo změnu. Já jsem se přišel rozloučit poté. Proběhlo to bez emocí. Normálně.

Jak teď budou vaše nejbližší dny vypadat?

Teď mám volný čas, ve kterém se budu snažit odpočívat a věnovat věcem, na které jsem do teď neměl kvůli práci čas. Na prvním místě je to rodina.

Když se ohlédnete zpět, kdy vám za uplynulé měsíce bylo nejhůře?

Pro trenéra je vždycky nejhorší chvíle po porážce. Konkrétně třeba domácí utkání, která jsme výsledkově nezvládli. Nejlépe je vždycky po výhře a nejhůře po prohře, to je jasné. Oba pocity jsou ovšem krátkodobé stavy. Vzápětí už myslíte na další zápas a pohltí vás příprava na něj.

Jaké si vezmete z působení v Liberci jako hlavní trenér ponaučení?

Z každého angažmá si člověk vezme poučení. Každé je specifické, v každém klubu je například jiný způsob komunikace s vedením. Mám řadu pozitivních i negativních poznatků. Určitě je v budoucnu využiji.

A můžete některé negativní poznatky prozradit?

To bych nechtěl konkretizovat. Tolik jich zase není. Spíše převažují ty pozitivní. Nejde o závažné věci. Spíše zkušenosti z každodenního života. V každé činnosti jsou dobré i špatné věci.

Již jednou jste říkal, že po bitvě je každý generálem. Ale přeci jen, neudělal byste teď při zpětném pohledu něco jinak?

Ve sportu to jde těžko říci. Proto se tím stále méně a méně zabývám, zda bych něco jinak udělal či neudělal. Vždycky rozhodují branky a body. A když se to nepodaří, tyto otázky si pokládáte. Můžete ale hrát katastrofálně, vyhrajete 1:0 a neřešíte, co byste udělal jinak. Říkáte si, že jste to udělal dobře, protože jste zrovna vyhrál.

Co byste doporučil svému nástupci?

Nejdůležitější bude, aby měl pohromadě mužstvo. My jsme měli se zdravotním stavem hráčů neustále problémy. Potom se tým špatně skládá a připravuje. Strašně důležité bude, aby měl nový trenér z čeho vybírat, aby v mužstvu byla konkurence.

V prvním zápase na Spartě jste měl k dispozici jen dva útočníky, kteří v ligovém zápase nastoupili poprvé. Nebyla chyba i v tom?

Ještě se vrátím k tomu, co bych udělal jinak. Určitě bych teď nepustil útočníka Radzinevičiuse do Českých Budějovic. To byla chyba, kterou jsem já osobně udělat neměl. Neříkám, že bychom s ním vyhráli všechny zápasy, ale vzhledem k tomu, že se nám potom zranili útočníci Blažek s Dortem… Nic mě k tomu, abych spěchal s jeho uvolněním, nenutilo. Když už měl odejít, tak až těsně před začátkem ligy. To je jediná zásadní věc, kterou jsem mohl ovlivnit a kterou si teď vyčítám.

Kdybyste si měl zahrát na věštce, kde podle vás bude Liberec po třicátém ligovém kole?

Věřím, že se vyšplhá až do středu tabulky, alespoň do první poloviny. Nebude to nic jednoduchého, tabulka je velmi vyrovnaná, což ale může být i výhoda. Šance dostat se ze spodních vod, kam Liberec absolutně nepatří, je reálná. Chtělo by to, aby se vydařily alespoň dva tři zápasy, ve kterých bude Liberec bodovat.

Liberec hraje již ve středu ve Fulneku a potom v Mladé Boleslavi. Půjdete se podívat?

Do Fulneku určitě nepojedu a na ostatní, když se nebudu dívat na vlastní oči, tak určitě alespoň budu sledovat v televizi. Budu držet palce. Pro Liberec je pohár asi letos jediná šance, jak se do evropských pohárů dostat. I když pořád je tu možnost dostat se na pohárové příčky i v lize. I když v této situaci je to téměř nadlidský úkol.