To vše absolvovala osmnáctka hráčů ligového Slovanu. Na zápasovou soupisku se nevešel gólman Maksims Uvarenko, do utkání se nedostali Maršner, Vlasko a Bolek. Snad tedy příště.

Všechno špatné je ale k něčemu dobré. Původně se mělo letět speciálem do Kostanaj, kde by letoun hráče vysadil a odletěl. Zpět se mělo letět kazachstánským speciálem do Moskvy a následně z ruské metropole do Prahy, s návratem v neděli kolem 23. hodiny. Takže nakonec výprava ušetřila za všechny ty lapálie 20 hodin určitě nelehkého cestování. Kdyby se přistálo v Kostanaj podle plánu v pátek, byly tam teploty 40 stupňů. V sobotu to byla paráda – jen 30.

A samotný zápas? Soupeř jistě nelehký, navíc nastoupil z rozehrané místní ligy. Hráči nejsou žádní nazdárkové, jsou rychlí a technicky zdatní. A také velmi tvrdí. To poznal střelec Nezmar, který po souboji s bekem inkasoval loktem do brady: za čtyři stehy. Mladý Jirouš má od špuntů roztrženou nohu a Jan Polák sice dohrál, ale pak nemohl ani vstát. Byl totiž „trefen“ do kotníku a chůze po utkání mu dělala velké potíže.

Suma sumárum – pěkný a zajímavý, jednobodový zájezd do Asie prakticky bez pořádného spánku.

Hráči podřimovali kromě lůžek v hotelu porůznu. V odbavovací hale, na stole a zemi v letadle, v autobusu. Aspoň se bude za padesát let na co vzpomínat.

A perlička na závěr? Jistě tisková konference bez tlumočníka. Sekretář Tobolu uměl kazachstánskou ruštinu, které nikdo moc nerozuměl. Na oplátku místní a v konferenčním sále neznali dobře angličtinu. Nakonec jeden z novinářů uměl německy, takže se tiskovka nesla v trojúhelníku dotaz z ruštiny do němčiny, z němčiny do češtiny a zase zpětnou cestou…

Až po skončení tiskovky si přítomní vzpomněli, že velice zdatně rusky hovoří Maksims Uvarenko, náhradní gólman Slovanu…

V úterý chlapci potrénují a zve středu hurá na Jablonec.