Jak hodnotíte své jarní výkony v dresu Udinese?

Vůbec jsem nečekal, že na jaře odehraji tolik těžkých zápasů. Nasbíral jsem zatím deset startů, z čehož mám velkou radost. Je to pro mě obrovská zkušenost, takže jaro hodnotím velice pozitivně.

Věříte v návrat do českého reprezentačního týmu?

Věřím a musím říci, že pro to dělám hodně. Ostatní nechávám na jiných lidech. Uvidíme, co bude dál.

Jak se hraje v české a jak v italské lize?

Abych byl upřímný, je to obrovský rozdíl. V Itálii je všechno rychlejší. Ve hře nenajdete pasáž, kdy by někdo zdržoval. Všechny týmy chtějí hrát útočný fotbal a jakékoliv zaváhání se zde trestá. Nechci snižovat kvalitu české ligy, ale rozdíly jsou patrné i v kvalitě hráčů. V italské lize je obrovská konkurence a je jedno, jestli hrajete s posledním nebo prvním týmem.

Jelikož jste viděl v zápase proti Bergamu letos již čtvrtou žlutou kartu, dostal jste stopku na jedno utkání a nenastoupíte v následujícím zápase proti AC Milán, za který hraje váš fotbalový idol Paolo Maldini… Je to velké zklamání?

Vždycky jsem si proti němu chtěl zahrát… O utkání přijdu a je to velká škoda. Moc jsem se na zápas s Milánem těšil. Pro fotbalistu je svátkem si zahrát na San Siru. Atmosféru na milánském stadionu jsem okusil již proti Interu, kde jsme uhráli s mistry ligy remízu 1:1. Byl to velký zážitek. Chtěl jsem si s Maldinim vyměnit dres, ale nedá se nic dělat.

Udinese pořádá pro fanoušky pravidelné akce. Naposledy jste se s nimi slavnostně loučili s končící sezonou. Jak to probíhalo?

Postupně jsme všichni nastoupili na pódium. Hráči i s realizačním týmem. Dražili se dresy všech hráčů. Každý fanoušek si mohl koupit dres svého oblíbence. Částky se pohybovaly mezi 200 až 1000 Eury a utržené peníze putovaly na charitu. Můj dres si někdo koupil za 250 Eur, stejně tak jako dres Siviho (Tomáše Sivoka, pozn. red.).

Tomáš Sivok do Udine přišel ze Sparty, vy zase s Liberce. Tedy ze dvou týmů, které v české lize urputně bojují o ligový trůn… Hecujete se navzájem?

Určitě nějaké hecování mezi námi probíhá. Každé kolo spolu rezebíráme. Ale přeci už je to jiné, jsme spolu v jednom klubu a soustředíme se sami na sebe. Počkám na to, jak to dopadne a rád bych si po konci sezony do Siviho trochu rejpnul (úsměv).

Sledoval jste důležitý zápas Liberce na Spartě?

Samozřejmě. Moc jsem se na něj těšil. Nakonec skončil spravedlivou remízou. Pro Liberec je to dobrý výsledek. Věřím, že Liberec teď doma porazí Teplice a Sparta zaváhá v Olomouci a boj o titul bude zajímavý až do samého konce ligy.

Co podle vás může Liberci závěr ligy zkomplikovat?

Obával jsem se zranění, která teď trochu ovlivnila i zápas na Letné, ale ostatní je dokázali dobře nahradit. Kluci navíc mají docela těžký los, ale někdy je lepší hrát v Mladé Boleslavi, než třeba v Olomouci. Každopádně klukům věřím. V Liberci je skvělá parta a to je to nejdůležitější, když se rozhoduje!

Pokud by se z titulu nakonec radoval Liberec, zúčastníte se mistrovských oslav?

Vlastně bych také dostal medaili, neboť jsem za Slovan odehrál půlku sezony… Samozřejmě, že bych to s klukama pořádně oslavil a radoval se s nimi. Ale nechci to raději zakřiknout. Liga je nesmírně vyrovnaná a klukům moc držím palce, aby titul obhájili. Nikomu kromě Sparty se to ještě nepodařilo! Do Liberce za klukama každopádně zajedu po konci sezony. Zatím jsem neměl čas. Do Česka jsem se během půl roku dostal pouze jednou v reprezentační pauze. To jsem však stihl pouze Příbram.