Kliknutím zvětšíte
Bývalý fotbalista Ratíškovic a Dubňan si na turnaji Pentagonal v Mexiko City coby záložník Dukly Praha zahrál proti Santosu, jehož dres v tu dobu nosil i legendární Pelé. Ani jeho kousky ale favoritovi na výhru nestačily, Dukla slavně zvítězila 4:3 a připsala si jeden z největších triumfů v dějinách klubu.
Kordulovy vzpomínky na nádhernou bitvu znovu ožily ve čtvrtek večer, kdy se dozvěděl smutnou zprávu o úmrtí brazilského kouzelníka.
„Proti smrti jsme všichni bezmocní,“ povzdechl si čtyřiaosmdesátiletý rodák z Ratíškovic, který dlouho žije v sousedních Dubňanech.
Pelé se více než rok léčil s rakovinou tlustého střeva a od konce listopadu byl hospitalizován na klinice Alberta Einsteina v Sao Paulu. Ve středu lékaři oznámili, že se jeho stav velmi zhoršil. Problém? Srdeční a ledvinová dysfunkce, zánět dýchacích cest. Nakonec zemřel na lůžku po boku rodiny.
„Zpráva o jeho úmrtí mě opravdu zasáhla. Vím, že se léčil s rakovinou tlustého střeva, že byl vážně nemocný, přesto jsem mu fandil a věřil, že se z toho dostane,“ uvedl Kordula.
Na Pelého, který byl o dva roky mladší, bude vzpomínat jako na úžasného člověka, mimořádného fotbalistu. „Přitom se choval úplně normálně,“ oceňuje.
Brazilský útočník jako jediný třikrát slavil titul na mistrovství světa a je považován za nejlepšího hráče historie. „Bylo mi obrovskou ctí, že jsem si proti němu mohl zahrát. Jsem rád, že jsem měl to obrovské štěstí, navíc jsme tehdy Santos porazili,“ upozorňuje.
Kordulu, který dal 10 ligových gólů a s Duklou získal v sezoně 1957/58 mistrovský titul, učaroval teenager už v Mexiko City.
„Mně tehdy bylo 21 let a Pelému jenom osmnáct, přesto už to byla fotbalová ikona, nedotknutelný hráč. Opravdu úžasný fenomén,“ klaní se zesnulému králi rodák ze Slovácka.
Stejný hotel, autobus i modlení v kapli
„To, co uměl v osmnácti letech, bylo neuvěřitelné,“ diví se dodnes Kordula. „Obrovský výskok, skvělá hlavička, periferní vidění, výběr místa, střela levou i pravou nohou. Opravdu to byl velmi inteligentní fotbalista, co se neuchýlil k žádnému surovému zákroku,“ vyzdvihuje.
„Vzpomínám si, že při zápase s námi si nějak podvrtl nohu nebo do něj někdo víc vrazil a Pepík Masopust nás prosil, ať Pelého moc neatakujeme a raději ho necháváme být,“ líčí s úsměvem.
Krásných vzpomínek má v hlavě daleko víc. „Ještě si taky pamatuji, že kdykoliv měl dole v přízemí na recepci telefon, vždycky mu sluchátko u ucha někdo podržel, asi aby se neunavil,“ vybavuje si i po desítkách let.
Kordula se s Pelém nesetkal jenom na hřišti, ale i mimo něj. „Bydleli jsme s Brazilci na jednom hotelu, chodili spolu na zahradu hotelu na rozcvičku, na utkání jeli společným autobusem,“ říká.
Společně s Vacenovským a Borovičkou nastoupil proti Santosu ještě v modelovém tréninkovém utkání, kdy se potkali náhradníci. „A i když jsme prohráli 1:3, já měl štěstí a dal jediný gól našeho týmu. Na to do smrti nezapomenu,“ uvedl.
„S hráči Santosu jsme se převlékali v jedné kabině, před každým utkáním s nimi chodili do kaple, kde se modlili. Taky jsme pili jejich brazilskou kávu,“ dodává Kordula.
S Pelém si ji už nedá. Fotbalová legenda v 82 letech zemřela.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
