„Nakonec jsme došli do skupiny o titul, přičemž jsme ani nedoufali, že bychom tam mohli být. Podle mě jsme vytvořili velmi dobrou partu,“ řekl na pozápasové tiskové konferenci trenér Slovanu Pavel Hoftych.

Jak byste zhodnotil vítězný duel s Mladou Boleslaví?
Bylo to velmi těžké utkání. Mladá Boleslav hrála velmi dobře a kompaktně. U nás bylo vidět, že lehkost tam nebyla. Chyběli Kuchta s Balutou, ale toho nahradil velmi dobře Beran. Rondič hrál místo Kuchty. V poločase jsme hráče nabádali k větší trpělivosti, protože jsme měli hodně ztracených míčů. Chtěli jsme úspět jako tým, ale nechtěli jsme používat slovíčko „musíme“.

A co druhá půle?
Řekl bych, že Boleslav nás dostala blíž k naší bráně, ale rozhodla krásná akce po ose Malínský – Beran – Pešek. Boleslav tam měla ještě jednu střelu Maškem. To jsme přežili a na závěr dal Mara na 2:0. Byl to úžasný konec sezony.

Nepřekvapuje vás Michal Beran každým zápasem? Nedosáhl svého maximálního potenciálu vzhledem k jeho věku? Proti Boleslavi byl opět jedním z nejvýraznějších hráčů. 
Bery nás nepřekvapuje, protože víme, co umí. Dokazuje to od prvního tréninku, akorát se s ním musí pracovat citlivě. Každý z mládeže by ho nejradši viděl na hřišti od začátku, ale tím bychom ho zabili. Nejdřív ho musí nasát mužstvo a vědět, kde má silné a slabé stránky. V soubojích to má těžké. Je to fotbalista spíš pro španělskou soutěž než pro českou, která je hodně soubojová. Že má mimořádné řešení situací, to víme všichni. Proti Boleslavi to určitě nebyl jeho maximální výkon. Je schopen v budoucnu podávat daleko lepší výkony. Určitě to může být špičkový fotbalista.

Slíbili jste fanouškům, že se na poslední zápas připravíte, a to jste splnili. Co říkáte na partu, kterou se vám společně s realizačním týmem podařilo vytvořit? 
Řekl bych, že ta parta byla důkazem toho, že proti Boleslavi nastoupili hráči, kteří tady za dva nebo tři dny ani nemusí být. Chyběli nám bohužel jen dva hráči s dlouhodobějším zraněním, a sice Matěj Hybš a Matěj Chaluš. Ačkoliv nemohli hrát, tak byli v kabině a zúčastnili se předzápasové přípravy, čímž dokázali, že jsme jeden tým. V kabině byl i zraněný Honza Kuchta. Akorát Baluta už odjel za rodinou. Důkazem dobré party bylo, že i Hromada, který se vrací z hostování, a Karafiát, jenž odchází, tak všichni chtěli odevzdat všechno pro mančaft. Vytvořila se tady dobrá parta a všichni táhli za jeden provaz.

Jak moc těžké bude nahradit odchody, které asi přijdou? 
My už pracujeme na příchodech, Liberec s tímhle umí pracovat (časté a četné změny v kádru – pozn. aut.). Každý se diví, proč tomu tak je, ale tady v Liberci je pozitivní fotbalové prostředí. Já se nebojím toho, že bychom odchody nedokázali zalepit. Už nyní komunikujeme s některými zajímavými hráči. Máme i dohodu s některými kluby ohledně uvolnění jejich hráčů. Určitě složíme silné mužstvo.

Vaše první sezona v Liberci byla po nepovedeném úvodu nakonec velmi úspěšná. Hráli jste finále poháru, v elitní skupině o titul a získali jistotu evropských pohárů. Jak se ohlížíte za celým ročníkem? Ukázalo se, že je trenéřina na rozdíl od křesla manažera krásná? 
Přicházeli jsme do Liberce s Pavlem Medynským, protože to byla moje pravá ruka i na Bohemce. Nakonec tam po mně, když jsem odcházel do Trnavy, přebíral žezlo. Šli jsme sem s tím, že tady byli Míra Holeňák a Mára Čech. Postupně se k nám přidali dva kondiční trenéři Petr Hejný a Tomáš Pupkay. Podle mě jsme vytvořili velmi dobrou partu. Jsme nejenom spolupracovníci, ale také kamarádi. Dokážeme si říct i nepříjemné věci.  Začátek sezony byl velmi těžký, protože jsme přišli po Zsoltu Hornyákovi, který praktikoval trochu jiný fotbal než my. Chtěl víc držet balon, hodně to hrál přes gólmana. My jsme chtěli hrát přímočařeji a rychleji. Chvíli to mužstvo bolelo, protože si na nový styl muselo zvyknout. Zlomové utkání bylo v Karviné. To byl zápas, ve kterém se hrálo o „trenérský život“. Překonali jsme to a pak jsme měli ještě několikrát další důležité duely. Nakonec jsme došli do skupiny o titul, přičemž jsme ani nedoufali, že bychom tam mohli být. Finále nám nevyšlo, ale mač s Boleslaví už ano. Bylo by velkým zklamáním, kdybychom ho prohráli.

A co říct k rozdílné funkci mezi manažerem a trenérem? 
Jako trenér jste ve větším stresu a v přímé komunikaci s hráči. Jako manažer v tom skyboxu se na všechno díváte s jiným nadhledem. Já jsem rád, že jsem zvolil tuto cestu. Jsem blízko hráčům,  realizačnímu týmu a mohou s nimi být na hřišti.

Zmiňoval jste změnu taktiky. Jak dlouho vám po příchodu trvalo, než jste poznal role hráčů a dal dohromady taktiku, která slavila úspěch?
Mužstvo trochu déle kousalo přípravu. Trvalo to asi čtyři měsíce. Zlomový v tomto ohledu byl domácí zápas s Teplicemi, který se nám hrubě nevyvedl. Pak ještě další zápas doma s Jabloncem, kdy jsme první poločas hráli katastrofálně. Ve druhé půli jsme ale změnili hru, přičemž jsme hráčům vysvětlili, že takhle to dál nepůjde a že musíme hrát nahoru. Od té doby jsme šli správným směrem.

Půjdete už do druhého předkola Evropské ligy. Sezona začne na konci srpna. Kdy začnete s přípravou? 
Po utkání s Boleslaví se hráči rozjeli domů. Například Martin Koscelník nebyl od ledna doma, protože pak začal řádit koronavirus. Já se s realizačním týmem sejdu 24. července a mužstvo pak 27. července. Letos nebudeme absolvovat testy, protože díky GPS jsme schopni si to udělat doma. Není to tak dlouhá pauza, protože hráči už budou mít čtyři dny odběhané. Budeme mít tři a půl týdne do začátku ligy. Co se týče Evropy, tak bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet situace. Pak bude hodně důležitý los vzhledem k tomu, že se bude hrát pouze na jeden zápas.