Co se stalo? Ligová fotbalová asociace, jejímž předsedou je sparťan Dušan Svoboda, nevyhověla žádosti „sešívaných" o odložení duelu ve Zlíně, slávisté tak museli den před výkopem na místo činu, aby poté ráno jeli zase nazpátek, protože sudí terén shledali nezpůsobilým.
Tvrdík si na sociální síti X postěžoval nejen na LFA, ale lkal nad těžkým osudem svých hochů, kteří se musí trmácet po dálnici. „Píšeme oficiální žádost LFA o zajištění večeře a možná i snídaně," vyťukal na své oblíbené „iksko". Šéf Slavie tím ale už poněkolikáté udělal svému klubu i celému českému fotbalu medvědí službu.
V den, kdy byla řada domácností kvůli kalamitě bez elektřiny, kdy stála veřejná doprava a běžní lidé měli vinou počasí řadu dalších problémů, si populisticky stěžoval na „utrpení" svého milionářského fotbalového klubu. Uvědomoval si v tu chvíli, že velice štědře placení hráči na rozdíl od těch, kteří vinou počasí byly bezprostředně ohroženi, jsou v bezpeční luxusního autobusu? A že cesty na zápasy, byť zdlouhavé, patří k jejich práci?
Nářky bývalého politika, které byly bezpochyby součástí boje proti Svobodovi, vyzněly v kontextu starostí běžných občanů opravdu směsně. Populistické chování ale neodnese v očích veřejnosti jen Slavia, ale celý český fotbal. Je pochopitelné, že Tvrdík hájí zájmy svého klubu, chápu i to, že poukazuje na řadu nepochopitelných kroků LFA a také na střet zájmů Dušana Svobody. Brát si však jako rukojmí své hráče a dělat z nich chudinky, je opravdu dalším úletem šéfa „sešívaných".
