Do toho ale přišla lákavá nabídka kamaráda, kolegy Václava Jílka. S ním působil v Olomouci i ve Spartě, a právě na Hanou, kde třiačtyřicetiletý odborník prožil devět dlouhých let a nechal kus srdce, se nyní znovu vrací. „Patřím mezi ambiciózní lidi. Cítím a věřím, že mám Sigmě co nabídnout,“ prohlásil v rozhovoru pro Deník rodák z Ústí nad Orlicí.

Soudím, že to bylo velmi těžké rozhodování. Pletu se?
Určitě ne. Po zkušenostech ze Slovácka a vůbec po celé této sezoně musím říct, že rozhodování pro mě nebylo vůbec jednoduché, protože i poslední sezona, i když se nedohrála, se nám opravdu povedla. Byla fakt výborná a rozhodování o to těžší.

Pokračujte.
S béčkem Slovácka, které jsem měl na starosti, jsme v jedenácti mistrovských zápasech ani jednou neprohráli, byli jsme první. A třeba Srubek se dostal do ligového kádru, Dominik Kostka nyní hraje ligu v Pardubicích. A v neposlední řadě béčko jako tým perfektně spolupracovalo s áčkem. Spolupráce opravdu fungovala. Třeba Jan Kliment dal hattrick proti Vyškovu a potom se chytil i v lize. Je to možná detail, ale pro mě nesmírně důležitý. Právě jedna z rolí záložního týmu je totiž dávat servis hráčům z prvního mužstva.

Co nakonec převážilo na stranu Olomouce?
Důvodů je víc. Tím prvním jsou ambice. Jsem ambiciózní člověk, celý život jsem se toužil dostat do ligy. Cítím a věřím, že mám ligovým klubům co nabídnout. Chci dokázat, že na nejvyšší soutěž mám kvalitu.

A ten druhý?
Spolupráce s Václavem Jílkem. Spolupráce s ním vždycky byla férová. Po jeho boku jsem se cítil velice dobře. Nebyl jsem jenom klasickým asistentem, ale dostal jsem od něj dostatek prostoru se realizovat. Jsme jako parťáci, máme podobný pohled na fotbal i život. Respektuje můj názor, někdy na něj i dá. (úsměv) I proto bych s ním šel i do jiného klubu.

Jsou i další důvody?
V Sigmě jsem vyrostl. Ve dvaceti letech jsem byl v Olomouci na vysoké škole. Dohromady jsem tam strávil snad osm nebo devět let. Byl to vlastně můj první klub, kde jsem měl možnost trénovat dorosteneckou ligou.

Je výhoda, že jste v Olomouci společně působili?
Určitě. Byl to výrazný faktor veškerého rozhodování. Pouto k Sigmě je velice silné a nemůžu ho jenom tak odpárat. Působil jsem tam už za éry pana Kubíčka, pod panem Psotkou. Trenérsky jsem tam vyrostl. V trenérské kariéře jsem v klubu strávil nejvíce času, nikde jinde jsem tak dlouho nebyl.

Nezměnil by vaše rozhodnutí ani postup Slovácka B do druhé ligy?
I o tomto jsem se s kolegy ve Slovácku a v Olomouci bavili. Samozřejmě to pro mě bylo velké lákadlo, být hlavním trenérem ve druhé lize, ale nakonec při rozhodování převážily argumenty, abych odešel do Olomouce. Bohužel dodneška nevím, jestli Slovácko B bude hrát MSFL nebo druhou ligu. Nemohl jsem čekat. Navíc nabídka z nejvyšší soutěže se neodmítá.

Jak budete na Slovácko vzpomínat?
Byl to opravdu povedený rok. I když sezonu výrazně poznamenala pandemie koronaviru a různé nařízení, spolupráce s prvním týmem, se sportovním ředitelem nebo i s kolegy z realizačního týmu byla opravdu výborná. V béčku jsme to měli dobře nastavené. Spolupráce s Pavlem Němčickým, Zdeňkem Botkem, Petrem Drobiszem, panem Horákem i masérem Adamem Skřivanem byla jedna z nejlepších, jakou jsem zatím ve fotbale zažil. Byli připravení, pracovali velice dobře. Cítil jsem se mezi nimi opravdu příjemně. Odehráli jsme spoustu modelových zápasů, dívali se na kluky z áčka v mistrácích, měli jsme i společné tréninky. Budu dál fandit a držet Slovácku palce, aby se mu dařilo vysoko nastavenou laťku udržet.

Budete chtít v Sigmě dosáhnout něčeho podobného jako rival z Uherského Hradiště?
Jednoznačně je to pro nás velká motivace. Je vidět, že když se dobře pracuje v týmu, v klubu se vytvoří nějaká kultura a spolupráce funguje. Fotbal je krásný v tom, že i podceňované a méně známé týmy mohou dokázat něco velkého. Příkladů z historie je spousta. Nyní mě napadá třeba Island na mistrovství Evropy, když vyřadilo Anglii, což bylo dříve nepředstavitelné. Určitě je pro me Slovácko inspirace a motivace. V Olomouci se o něco podobného taky pokusíme.

Nevezmete si s sebou na Hanou nějaké šikovné hráče ze Slovácka?Je pravda, že ve Slovácku jsem měl možnost osobně poznat šikovné kluky. Ať to byl Jarda Srubek, Marek Polášek, Libor Pernica, Kuba Rezek nebo Filip Kubala a další. Právě v nich vidím velký potenciál. Momentálně bych si ale ani nedovolil přemýšlet, že bych využíval svých znalostí proto, abych mladé hráče přetahoval do Olomouce. Nikdy nepůjdu proti Slovácku! Věřím, že se naše fotbalové cesty třeba ještě někdy v budoucnu protnou. Kluky znám, mají potenciál se do ligy dostat. Mohou při své pracovitosti dosáhnout svých cílů.

V Sigmě je však také spousta talentů. Už jste se začal seznamovat s týmem, s prostředím?
Od tohoto týdne, kdy je to oficiální, se zabýváme myšlenkami na složení a tvorbu kádru, přípravu, soustředění. Seznámit se musíme s realizačním týmem. I proto o dovolené nikam nejedu. Budu doma v Ústí nad Orlicí, sledovat syna, jak hraje fotbal, podporovat dcery. A řešit věci ohledně Sigmy. Bez fotbalu určitě nebudu. (úsměv)

Ani EURO si nenecháte ujít, že?
Určitě ne. Týmu moc fandím, přeji mu úspěch. Nejen kvůli klukům a kolegům z realizačního týmu, se kterým jsem měl možnost dělat v Jablonci. Jsou to chlapi na svém místě. V reprezentaci vytvořili skvělý tým. Myslím, že mohou dosáhnout něčeho podobného jako Slavia v evropských pohárech. Reprezentace má na to, aby překvapila. Na druhé straně z vlastních zkušeností vím, že třeba porazit Skotsko není vůbec jednoduché. Ale jsem opravdu jenom fanda, který věří a bude český tým podporovat. Těší mě, jak se národní tým nyní prezentuje. Spousta lidí je na něj pyšná a hrdá, což je skvělý výsledek všech lidí, co v něm působí. Dříve v minulosti tomu tak pokaždé nebývalo. I proto jsem za současný mančaft rád.


Načítám výsledky …

Načítám tabulku …