Hráč, který nedávno oslavil 24. narozeniny, se připojil ke švédskému týmu, který je aktuálně na soustředění ve Španělské Marbelle. Chaluš podepsal čtyřletou smlouvu. „Je to moje třetí soustředění, dvě už jsem měl s Libercem. Zajímavá statistika,“ usmál se fotbalista, který si ligu poprvé zahrál v Příbrami.

Matěji, jak moc vás zaskočila nabídka od fotbalového klubu v Malmö?
Dozvěděl jsem se to od svého manažera pana Müllera. Bylo to první den na soustředění z Libercem. Byl jsem překvapený a hodně jsem o tom přemýšlel. Ale pak vlastně nebylo nad čím dlouho dumat. Byl jsem nadšený, zjišťoval si o Malmö informace a byla to samá pozitiva.

Jak moc jste předtím sledoval fotbal ve Švédsku? U nás tamní liga asi není zrovna moc známá.
Je pravda, že jsem o ní předtím moc neměl ponětí. Co se týče stadionů, tak určitě oproti Česku posun směrem dopředu. Myslím si, že kvalita bude stejná, jako v naší lize. Jsem s klubem dva dny a přesvědčil se, že jsou v klubu parádní podmínky a servis. Myslím si, že ve švédské lize budou hodně kvalitní týmy, ale také celky, které budou hrát hodně důrazný fotbal.

Vy jste aktuálně ve španělské Marbelle na soustředění.
Přesně tak. S Libercem mám za sebou už dvě soustředění, tohle je třetí. Zajímavá statistika (úsměv).

Co jste vůbec za tak krátkou dobu v novém angažmá stihl?
Přiletěl jsem ve čtvrtek v noci na hotel. Kluci se mě ujali a seznámili, jak to u nich chodí. Jsem zatím nadšený. Odehráli jsme zápas proti Lokomotivu. Je tady obrovský kvalita. Jsem hodně překvapený. Myslím si, že to pro mě bude velký krok směrem kupředu.

Jak se těšíte na stěhování do Švédska?
Hrozně moc! Kluci říkali, že mi pomůžou. Na Švédsko se těším, poznám novou kulturu a snad se naučím nový jazyk. No, pokusím se o to. (smích)

Dva jubilanti ze Slovanu. Vlevo Jakub Jugas, vpravo Matěj Chaluš.
Jubilant Chaluš: Zápasy počítal taťka. Však mi říkal, že se stovka blíží

V kabině se ale mluví anglicky, ne?
Trenér švédsky nemluví, jenom anglicky. V kabině je hlavně angličtina, což je pro mě výhoda. Kluci umí perfektně anglicky, občas přeskočí do švédštiny. To už je trochu problém. (smích).

Měl jste možnost mluvit s vedením klubu o vaší pozici v týmu?
Sportovní ředitel klubu mi říkal, že si mě vyhlédli na základě mých výkonů v posledním půl roce. Podle nich mám dost zkušeností, abych jim mohl hned pomoct. Po mém prvním zápase jsme to všechno hned rozebírali. Sice tam byly chyby, ale na to, že jsem nedávno přiletěl, to nebylo zlé. Na pozici stopera jsme tři, čeká nás ještě hodně zápasů.

V Liberci jste strávil dva a půl roku. Jak na tohle období vzpomínáte?
Jedině pozitivně. Jsem strašně rád, když jsem vyslyšel pana Hoftycha a šel do Liberce. Ze začátku to nebylo jednoduché, dlouho trvalo, než jsem se dostal do sestavy. Pak jsem z toho vypadl kvůli operaci. Poslední rok a půl jsem stabilně hrál. Když přišel pan Kozel, zvedli jsme se, hráli konstruktivně. Liberec mi přirostl k srdci, měli jsme tam úžasnou partu. Těžko se mi odcházelo, ale taková šance se možná nebude opakovat. Klukům budu dál fandit, určitě budeme ve spojení.

Nebude se vám stýskat po rodině?
Pár let už žiji sám. Vyhovuje mi být takový samotář. S rodinou jsem byl v denním kontaktu, spíše jsem byl vázaný na kamarády. To bude těžké. Vemte si, že z Prahy do Kodaně jste letadlem za hodinku. Pak je to půl hodinky do Malmö. Takže není problém, aby za mnou kdokoliv dorazil.

Ve Švédsku by mělo panovat chladnější počasí. Z Liberce jste ale zvyklý, ne?
Dá se to tak říct. Víte, já zimu zrovna nemusím. Od té doby, co jsem se dozvěděl o zájmu Malmö, začal jsem sledovat počasí. Je tam o dva, tři stupně více, než v Liberci. Takže jsem si možná polepšil. (smích)