Luboš Kozel se dostavil na první rozhovor v novém roce v dobré náladě „Mančaft jsem našel v dobrém stavu. Na prvním tréninku měli hráči chuť, jak to tak bývá po delší pauze. Doufám, že to vydrží,“ usmál se po prvním dotazu a následně pokračoval v rozhovoru.

Jaký je plán přípravy?
Prvních čtrnáct dní jsme tady v Čechách a 21. ledna odlétáme na herní soustředění do Turecka, kde budeme do 1. února. Následně se budeme opět připravovat doma na první mistrovské utkání.

Zatím je známa jedna posila. Máte v plánu posilovat kádr?
Zatím nikdo neodešel, což je plus a ne úplně tradiční v Liberci. (úsměv) Jsem rád, že kádr zůstal pohromadě. Samozřejmě se během ledna může leccos změnit. Věřím ale, že to nebude nic zásadního nebo výrazného. Po některých posilách se určitě ještě koukáme.

Co říkáte na první zimní posilu, útočníka Lukáše Letenaye ze druhé slovenské ligy?
Je to gólový hrotový útočník do šestnáctky. Pamatuji si ho ještě z mládežnické reprezentace, kdy hrál proti nám za Slovensko. Přechod do dospělého fotbalu mu trval déle, ale kvalitu ve finální fázi má. Adaptace může nějakou chvíli trvat, protože hrál druhou slovenskou ligu, ale čas dostane a pro Liberec může být do budoucna zajímavým hráčem.

Trenér Slovanu Liberec Luboš Kozel během letní přípravy.
Slovan zahájil přípravu na jarní část sezony. Jaké zápasy ho čekají?

Kvitujete, že zůstal Matěj Chaluš?
Jsem rád. Byli tu někteří hráči, kterým končilo hostování a hrozilo, že se vrátí do mateřských klubů. Pokračuje také Jan Žambůrek. Tihle dva hráči tu budou na jaře stoprocentně působit, a to je pro nás dobře.

Jak to vypadá s Michalem Fukalou?
Bavíme se spolu o jeho situaci. Co vím, dostal návrh smlouvy a v tuto chvíli je to spíše na něm.

Jak pokračuje rekonvalescence Dominika Plechatého?
Dominik už běhá. Máme představu, že by na přelomu února a března mohl být stoprocentní.

Počítáte pro jarní část s Lukášem Červem?
Samozřejmě bych byl rád, kdyby tu Lukáš pokračoval. Myslím si, že by to pro jeho osobu bylo dobře, protože má v týmu nějakou pozici a hraje každý zápas. Pro mladého hráče je důležité, aby hrál. V jiném týmu se na hřiště nemusí tolik dostávat. Vím, že situace kolem něho je zamotaná. Je možné, že odejde a pokud by nebyl, budeme chtít hledat náhradu.

Jedná se o emotivního hráče, který je i přes svůj mladý věk v podstatě srdcem mužstva. Jak těžké by bylo jej nahradit?
Herně je to stále mladý hráč, který má plno nedostatků a může se zlepšovat, ale jeho cena pro nás je právě v tom, že je to lídr na hřišti, který velí, mluví a stmeluje. Takovou charakteristiku nemá každý a někdy se těžko nahrazuje.

Během zimní přestávky vyšla na povrch zpráva o možné změně majitele klubu. Co říkáte na tuto situaci?
Nějaké informace jsem měl, některé ne a dozvěděl jsem se je z tisku. (úsměv) V klubu se ale v tuto chvíli nic nemění. Vznikla nějaká předdohoda, že toto nastane za nějakých splněných podmínek během jara. Myslím si, že se tyto věci hráčů ani realizačního týmu momentálně výrazně nedotýkají.

Kde vás zastihla zpráva, že by mohlo dojít ke změně na vašem postu a měl vás nahradit Radoslav Kováč?
Byl jsem zrovna na dovolené v lanovce nad sjezdovkou, když mi zavibroval telefon. V tu chvíli mi to trochu zkazilo dovolenou. (úsměv) To ale fotbal přináší a člověk se s tím musí naučit žít.

Vytyčili jste si nějaké cíle pro jarní část?
Chceme samozřejmě hrát co nejvýše. Loni jsme skončili sedmí. Během podzimu to bylo nejprve dolů a později nahoru. Dostali jsme se na dosah příček, které bychom chtěli atakovat. Není to daleko k pátému místu, které může za určitých okolností znamenat postup do evropských pohárů. Navíc jsme ve čtvrtfinále MOL Cupu, kde je také šance. K tomuto se upínáme a chceme být blízko, abychom měli o co hrát.

Budoucí majitel Slovanu Liberec Ondřej Kania.
S přístupem jako má pan Karl, jsem se v byznysu moc nesetkal, řekl Kania

Vždy se mluví o přípravě hráčů, ale jak se připravují trenéři?
Trenéřina je něco jiného než život fotbalisty. Jedná se o psychicky náročnější práci. Z tohoto pohledu je pro mě kolikrát pobyt na hřišti spíše relaxem.

Chodíte například běhat?
Popravdě řečeno jsem dříve chodil, ale teď na to nemám chuť ani náladu. (smích)

Jaká byla chuť na silvestrovské derby pražských S?
Samozřejmě výsledek nebyl dobrý, ale člověk tam jde spíše proto, že se potká s lidmi, se kterými nemá šanci se vidět během roku. Může si popovídat a zavzpomínat.

Nebylo to přece jen moc vyhecované ve druhém poločase?
Já nevím. Když hraje Slavie se Spartou, je to vždy vyhecované. Je jedno, jestli proti sobě hrají žáci nebo veteráni. Z tohoto pohledu si nemyslím, že by to překročilo nějaký rámec.

Derby tedy nebolelo?
Bolelo, dostal jsem koňara a večer ani nemohl sejít schody. (úsměv)

Prozradíte od koho?
Ano, od Lukáše Hartiga. To vždy bolí. (smích)