Kliknutím zvětšíte
Dlouhovlasého útočníka přivedl do Liberce z druhé argentinské ligy agent Pavel Zíka. „Dorazil jsem v lednu. Předtím jsem byl dva týdny na dovolené na pláži a pak mě zavolali ze Slovanu, abych přijel. Zima mě nepřekvapila, věděl jsem, kam jedu,“ zavzpomínal Liuni před dvěma lety v rozhovoru pro klubový bulletin.
Zprvu šlo o nenápadnou posilu, od které nikdo nic moc nečekal, ale jen do prvního “mistráku“. V něm třiadvacetiletý Liuni nasázel hattrick do sítě Opavy a stal se jednou z největších osobností tehdejší ligové soutěže. „Byl to pro mě snový začátek, navíc s podporou argentinského velvyslance a konzula v hledišti. Nemohl jsem chtít víc, všechno bylo perfektní,“ hodnotil.
Historicky první Argentinec v české lize přinášel publiku nejen góly, ale i typickou jihoamerickou vášeň pro fotbal, která tehdy ještě nebyla na českých trávnících tolik k vidění.
Liberečtí fanoušci ho milovali, obrany soupeřů se měly na pozoru. Během necelých čtyř sezon nasázel v modrobílých barvách třicet gólů, což v tu chvíli znamenalo prestižní pozici nejlepšího střelce v ligové historii klubu.
Nebýt přestupu do Sparty, který sice Liunimu vynesl zisk mistrovského titulu, ale pro něj osobně nedopadl dobře, mohlo to být ještě lepší. I dnes po dvou dekádách je Argentinec stále mezi pěti nejlepšími kanonýry Slovanu. Vede nedostižná dvojice Jan Nezmar (62 branek), Jiří Štajner (57 branek). O dvě branky víc než Liuni má Andrej Kerič, stejně jich nastřílel Josef Šural.
Liuni byl dvakrát vyhlášen nejlepším cizincem české nejvyšší soutěže a výrazně přispěl k zisku domácího poháru, historicky první velké trofeji pro Slovan.
V roce 2000 dvěma góly zařídil finálové vítězství nad druholigovým Baníkem Ratíškovice a tím i vůbec první zápasy evropských pohárů pro Slovan.
„Každý fotbalista rád střílí góly a ve finále o to víc. Šlo o velké vítězství a první pohárovou trofej pro Slovan. Byl to začátek velké dekády pro klub,“ připomněl si Lazzaro úspěch, díky kterému si zahrál i na slavném Anfield Road proti Liverpoolu.
S velkou dekádou měl pravdu. V nultých letech Slovan pravidelně exceloval a vybojoval hned dva ze tří mistrovských titulů.
Liuni už u toho ale nebyl. Po nepovedeném angažmá ve Spartě zamířil do Itálie. Zkusil si Serii B v dresu Salernitany, ale výrazněji se neprosadil a potloukal se po nižších soutěžích.
Na Apeninském poloostrově strávil čtyři roky, než se vrátil zpět do Argentiny. A tam, když už to ani nečekal, přišel vrchol kariéry. Ve čtyřiatřiceti letech pomohl týmu Club Atlético Tigre sídlícímu na předměstí Buenos Aires k triumfu ve druhé lize a postupu do první. Nadšený nováček pak šokoval i mezi elitou a skončil znovu druhý.
Liuni vsítil deset gólů v osmnácti zápasech, překvapoval skvělou fyzickou kondicí a celkovým přínosem pro tým. Přesto překvapilo, když na něj ukázali manažeři slavného Estudiantes de la Plata.
Za „Los Picharratas“ odehrál sice jen půl roku, životní úspěch už mu ale nikdo nevezme. Zahrál si s jedním z nejslavnějších fotbalistů argentinské historie Juanem Sebastianem Verónem, někdejší hvězda Lazia, Manchesteru United nebo Interu Milán. Představil se i v legendárním Poháru osvoboditelů. A když se vrátil zpět do Tigre, opět zářil a pomohl k dalšímu druhému místu.
TRENÉR I MANAŽER
I když ukončil profesionální kariéru, u fotbalu zůstal. I v 45 letech hrál v nižších soutěžích, reprezentoval Argentinu v plážovém fotbale. Věnoval se i trenérské práci v mládežnických akademicích, dokončil trenérský i manažerský kurz.
Nedávné zprávy hovořily také o tom, že v Buenos Aires obchoduje s croissanty a oblečením.
Na “neuvěřitelných tři a půl roku“ pod Ještědem vzpomíná dodnes. Stejně jako fanoušci Slovanu na něj.
Aleš Vávra
11
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
