„Spoustu tutovek jsem spálil,“ dodává kanonýr. Už v poločase ho spoluhráči varovali, aby si dal pozor. Jestli dá hattrick, tak by z toho mohl být sud. Šebek ale rad z kabiny nedbal, a tak bude muset zajistit pitný režim na rozlučce. „U nás už všechno záleží na tom, kdo má zrovna čas. Tentokrát jsme se zrovna sešli v dobré sestavě,“ popisuje realitu okresní soutěže střelec.

Kanonýr Machnína Jakub ŠebekKanonýr Machnína Jakub ŠebekZdroj: Archiv Jakuba ŠebkaVyšší soutěž si zahrál ještě v dorostu. „Hrál jsem v první lize dorostu v Rapidu v Liberci a potom pár minut v divizi, ale jen jako střídající hráč,“ vzpomíná Šebek a dodává, že v soutěži, kterou teď s Machnínem hrají, je úplně spokojený. „Chci se fotbalem hlavně bavit a udělat si žízeň,“ konstatuje. S fotbalem začínal v deseti letech a sám říká, že ho vlastně nikdy moc neuměl. „Fotbal mi moc nejde, hraju to spíš jako rugby. Jsem dobrý sprinter a hodně silový typ, mám dobré souboje tělem. To mi úplně vyhovuje,“ popisuje svoji hru útočník. Občas je to k nelibosti soupeře, ale Šebek dodává: „Určitě hraju tvrdě, ale ne zákeřně,“ a nula v kolonce trestných karet u jeho jména je toho důkazem.

Kanonýr Žibřidic Tomáš Částek
Ze stadionu v Polsku nás musela doprovázet policie, vzpomíná kanonýr Částek

Důrazná hra mu pomáhá ventilovat energii. Zbytek nechává Šebek v posilovně. „Já vlastně umím jenom sportovat nebo pracovat. Když přijdu domů, tak jsem rád, že si dám pivo a usnu,“ říká otec roční dcerky. „Žena by si určitě přála, abych byl víc doma. Ale já neposedím. Když se nehýbu, tak je se mnou k nevydržení,“ uvědomuje si kanonýr.

Jeho nátuře odpovídá i povolání. Už osm let je u policie. „Šel jsem tak hned po škole. Je to skvělá práce,“ říká Šebek. Díky službám sice často nestíhá tréninky, zápasy a občas ani rodinné povinnosti, ale je jasné, že sedavé zaměstnání s pevnou pracovní dobou by Šebka unavovalo mnohem víc než jeho akční životní styl.