„Práce mých kolegů je, myslím si, na velmi dobré úrovni. Povedlo se nám nastartovat soutěže od nejmenších dětí. Týmů přípravek či mladších žáků v okresních přeborech je hodně. Z toho mám velkou radost,“ chválí práci hlavně svých kolegů Benjamin Vomáčka. Sebe skromně hodnotit nechce.

Jaká byla z vašeho pohledu loňská sezona v okrese Liberec?
Myslím si, že všechno proběhlo poměrně v klidu. Měli jsme tam jeden problém na podzim v utkání Stráž nad Nisou - Chotyně. Řekl bych, že se to vyřešilo tak, jak se to vyřešit mělo a jsem rád, že se nic podobného už neopakovalo. S průběhem jarní části jsem spokojený.

Co znamená pro předsedu OFS letní příprava?
Je to hlavně práce pro naše odborné komise, které pracují celoročně na plný plyn. Hrozně si těchto komis vážím. Ať už se jedná o STK, disciplinárku, marketingové oddělení, komisi rozhodčích nebo mládeže. V létě je to nejtěžší pro STK, protože se losují soutěže, a to obnáší spoustu mravenčí práce. Když to řeknu laicky, každý zápas musí být připravený tak, aby každý tým věděl, kdy kam má jet a kdy se zápas odehraje. To je nejdůležitější část léta. V sezoně má pak nejvíce práce komise rozhodčích, která každý týden nasazuje sudí na jednotlivá utkání.

Postupu z okresního přeboru se už podruhé za sebou vzdala rezerva Višňové. O čem to svědčí?
Pro mě je to těžká otázka. Spíše je to otázka na tým, který si vybojuje postup a odmítne ho. Může tam být faktor kvality vyšší soutěže, dojezdové vzdálenosti, šíře kádru či konec některých hráčů. Důvodů může být více. Interně si to rozeberou v klubu a pak se rozhodnou, jestli chtějí postoupit.

Vy jako OFS jste podnikli kroky k tomu, aby B-tým Višňové měl zájem o postup?
Moc ne. Rezerva Višňové je spokojena v okresním přeboru. Soutěž vyhráli už v předloňské sezoně a také odmítli postup. Takto jim to nejspíš vyhovuje a na důvody se příliš neptáme. Může to být i tím, že chlapi si jdou zahrát fotbal pro radost a v B-třídě by třeba tolik nevyhrávali. Vždy se lépe funguje, když se vyhrává. Každý tým má jiný důvod, proč nechce postoupit a my to respektujeme.

V sezoně jste se snažili o založení soutěže okresního dorostu. V jaké je to fázi?
Nerozjelo se to, protože bylo málo přihlášených týmů. Nebyl o to extra velký zájem a zatím se tedy tato soutěž hrát nebude. Hodně týmů totiž působí v krajském přeboru dorostu. Neznamená to ale, že tím naše snaha končí a nepokusíme se soutěž vypsat příští rok znovu. Chceme, aby dorostenci fungovali také na okresní bázi.

Hodně týmů by vlastně nemohlo existovat bez finanční pomoci daných obcí. Nemyslíte si, že by FAČR, potažmo stát, měl okresním celkům podávat větší finanční pomoc?
Všeobecně do sportu a fotbalu nejde od státu tolik peněz, kolik bychom si představovali a kolik se třeba dává v okolních zemích. My jako fotbalové hnutí bychom si samozřejmě přáli více peněz, ale stát je nedává. Je složitá otázka, proč by stát měl zrovna okresním celkům více pomáhat a ne třeba těm krajským. Můj názor je takový, že všeobecně se dává do sportu málo peněz.

Fotbal v nižších soutěžích postupně upadá a řada týmů každou sezonu zaniká. Jak vidíte budoucnost výkonnostního fotbalu za pět či deset let?
Těžko říct. Uvidíme, jak to bude. Už delší dobu se připravuje restruktualizace soutěží. Následně se možná omezí počet týmů, nějaké mančafty přirozeným vývojem skončí a jiné je třeba nahradí. Určitě bych vyzdvihl, že nemáme zrovna málo dětí. Za poslední dobu se na našem okrese udělala spousta práce a dětí v žákovských kategoriích je dost. Musíme si dát za úkol, aby nekončili v žácích, ale pokračovali do dorostu a dále, čímž se budou mančafty přirozeně omlazovat.

V čele OFS Liberec působíte s kolegy přes tři a půl roku. Jak byste zatím shrnul svoje dosavadní působení? Co se podle vás povedlo a co se zase nepovedlo?
Sebe hodnotit nebudu, to ať udělají jiní. Práce mých kolegů je, myslím si, na velmi dobré úrovni. Povedlo se nám nastartovat soutěže od nejmenších dětí. Týmů přípravek či mladších žáků v okresních přeborech je hodně. Z toho mám velkou radost. Všechno by se mělo dělat hlavně pro děti, a to se nám dle mého názoru daří. S prací mých kolegů jsem nadmíru spokojený. Když vidím, že náš okres není mrtvý, nabíjí mě to do další práce.

Vy sám tedy máte chuť nadále pokračovat ve funkci předsedy OFS Liberec?
Ano, zatím pokračujeme. Příští rok na jaře budou volby a uvidíme, jak to všechno bude. S kolegy z výkonného výboru se budeme na podzim bavit o tom, jestli chceme pokračovat. Řeknu to ale tak, že nejsem nastavený na to, abych končil. Záleží ale také na mé další práci u fotbalu a tak podobně.

Máte na srdci nějaká slova na závěr?
Před novou sezonou bych si přál, aby svaz (disciplinárka a rozhodčí) musel do soutěží zasahovat co nejméně. Aby k sobě byly mančafty ohleduplné a chovaly vzájemný respekt. Fotbal se hraje pro radost, tak ať ji na hřišti máme co nejvíce. U dětí ji vidíte. Stejně tak emoce. Přál bych si také hodně gólů a úbytek nezdravé agresivity. Samozřejmě fotbal bez zápasové agresivity hrát nejde, ale tu nezdravou nechceme a přejeme si, aby už z těch nejnižších soutěží vymizela.