„Zřejmě to bude tím, že jsem si na tento zápas vzal zpátky svůj dres s číslem 10. Až do tohoto zápasu jsem se docela střelecky trápil a doufám, že se to tímto změní a v tabulce střelců ho brzo vystřídám. Teď už to bude mít Koubič vedle mě mnohem těžší,“ směje se kanonýr. „Myslím, že oba máme zcela odlišný styl hry. On je víc technický typ a na hřišti to dokáže prodat. Já jsem spíš silový a běhavý. I přesto si ale dokážeme na hřišti vyhovět a navzájem za sebe máknout, když jeden nemůže. Doufám, že nám tahle bude spolupráce dál vycházet,“ srovnává hru obou střelců Částek.

„Začátek sezóny byl opravdu těžký. Dali jsme dohromady zcela nový tým, ale kvůli pracovním povinnostem a dovoleným několika hráčů jsme neměli mnoho šancí se pořádně sehrát. Na hřišti to bylo dost znát,“ popisuje Částek línější tempo v úvodu sezóny. On měl situaci ještě o trochu složitější kvůli zdravotním problémům. „Musím říct, že ještě nejsem v optimální formě. Po operaci kotníku, kterou jsem prodělal na konci minulého roku, a kvůli které jsem nehrál půl roku fotbal, ještě musím zapracovat na fyzické kondici a lepším zakončení,“ říká útočník.

Vít a Lucie Pavlištovi
FOTO, VIDEO: Vítězství v Liberci obhájili tři atleti. Pavlišta, Kovář, Pekařová

Kanonýr Žibřidic Tomáš ČástekKanonýr Žibřidic Tomáš ČástekZdroj: Z archivu Tomáše ČástkaV oddílu pod Ještědem je spokojený. „Vážím si tam všech lidí kolem fotbalu, fanoušků, kteří přijdou na každý zápas a zejména pak jedné osoby a tou je Antonín Toločko, manažer klubu. Nikdy jsem u nikoho neviděl takovou chuť pro fotbal, jako má on a musím říct, že je to opravdu chlap na pravém místě,“ vysvětluje Částek. I přes kvalitu A. třídy nezastírá, že by si ještě rád zahrál vyšší soutěž. Ideálně krajský přebor právě s Žibřidicemi.

„Za mé nejlepší fotbalové období považuji 1. ligu dorostu, kde jsem hrál za Rapid Liberec. Vytvořili jsme skvělou partu jak na hřišti, tak mimo něj a vše se odrazilo na výsledcích. Rád vzpomínám na zápasy proti Slavii, Hradci, Jablonci nebo Varnsdorfu. Několik spoluhráčů z Rapidu se mnou hraje i nyní v Žibřidicích,“ vzpomíná Částek. A rád vzpomíná i na zahraniční angažmá v Polsku, kde s týmem Sudety Giebultow vyhrál polský pohár. „Naučil jsem se další cizí jazyk, poznal zcela jinou mentalitu lidí a v neposlední řadě jsem si také vydělal velmi slušné peníze,“ počítá střelec.

„Největším rozdílem je asi nátura polských fanoušků. Pokud se Vám daří a střílíte góly, snesou vám modré z nebe. Ale pokud se naopak nedaří, dokážou to dát stejně silně najevo,“ uvažuje nad rozdíly mezi českým, a polským angažmá. „Nikdy nezapomenu na zápas, kdy jsem vstřelil v 90. minutě branku, díky které jsme vyhráli 0:1 na venkovním zápase a já běžel slavit pod domácí kotel. Už vím, že to byla chyba, protože jsem je tak naštval, že nás musela ze stadionu doprovázet policie, abychom vůbec odjeli,“ usmívá se nad vzpomínkou Částek.

Útočník Nového Města pod Smrkem Leoš Hradec
Propásli jsme zápasy, kde jsme mohli uhrát body, říká útočník Leoš Hradec

Kanonýr Žibřidic Tomáš ČástekKanonýr Žibřidic Tomáš ČástekZdroj: Z archivu Tomáše ČástkaCestu k fotbalu mu ukázal otec, který musel skončit kvůli problémům s kolenem. „Hřiště jsem měl před domem, takže jsem každý den po škole hodil tašku do kouta a běžel tam. Pamatuji si, že jsme měli neustále plný byt kamínků a písku, protože tehdy ještě bylo ve Frýdlantě pískové hřiště,“ směje se kanonýr. Rodiče, dědeček a přítelkyně zůstali jeho nejvěrnějšími fanoušky. „Chodí skoro na každý zápas. Několikrát za mnou jeli i do Polska několik hodin. Za to jsem jim byl velmi vděčný. O to větší byla moje motivace pro ně vstřelit branku, když už za mnou jeli takovou dálku,“ říká Částek.

Pracuje jako projektový manažer ve společnosti Škoda Auto v Mladé Boleslavi. „Jsem na pozici nový, a tak si ještě zvykám na nové prostředí a pracovní náplň. Zatím jsem ale velmi spokojený a práce mě baví,“ hodnotí Částek. A baví ho i fotbal. „Když nepočítám nucené pauzy kvůli problémům se zády nebo operaci kotníku, tak jsem nad tím nikdy nepřemýšlel, že bych s fotbalem skončil. A nikdy nebudu.“ tvrdí sebejistě. Odpočinku ve svém volném čase moc nedá. Kromě fotbalu rád běhá, jezdí na kole, plave, hraje tenis a minimálně čtyřikrát do týdně je v posilovně. Nebo se na sport aspoň dívá. „Pokud zrovna sám nehraju, tak se jezdím koukat na zápasy z ostatních soutěží. A v nejvyšší domácí soutěži chodíme s kamarády fandit Slovanu Liberec,“ dodává Tomáš Částek.