"Plán byl, neudělat si ostudu," přiznává v rozhovoru pro Deník trenér štiky soutěže Miroslav Bergr. Jeho tým je v tabulce třetí, má stejně bodů jako druhý TJ Tatran Jablonné v Podještědí. Doma neztratil jediný bod.

Přesto v létě nebylo dlouho jasné, zda se Osečná do I. B třídy pustí. "Ke konci sezony jsme dostali nabídku na vyšší soutěž. Polovina kluků chtěla, druhá se trošku náročnosti obávala, že je to trošku moc," vzpomíná kouč a mentor týmu.

Jak tedy rozhodování vypadalo?
I když se to ve fotbale dělat nemá, má to rozhodnout trenér, tak aby zůstal v Osečné fotbal, tak jsme udělali hlasování. A většina rozhodla. Šli jsme výš.

Do krajské soutěže jste se dostali na poslední chvíli, kdy jiné kluby zájem postoupit neměly…Přesně. Nejdříve jsme mluvili se svazovým sekretářem Zbyňkem Popprem, potřeboval jsem vědět, co I. B třída přesně obnáší. Jsou tam nějaká jiná organizační pravidla, nebyli jsme si jisti, jak to je finančně, jestli to zvládneme. Nakonec náš předseda Luboš Pytloun řekl, že nám s tím ekonomicky i logisticky pomůže.

V minulé sezoně před vámi skončil další nováček Nová Ves. Ta si tak dobře nevede…
Oni nakoupili dost hráčů, vypadalo to, že tam peníze jsou… My se soustředíme na sebe. Vsadili na jednu velkou partu, všichni jsou tady kamarádi. Spíš klukům dělám tátu než trenéra. Máme tady rodinný tým, který spolu táhne za jeden provaz, což je super a projevuje se to na výsledcích.

Najde se vůbec něco, co zatím ideální není?
Máme problém, že je zde spoustu lidí Libereckých, takže ty tréninky jsou takové, že se někdy sejdeme, jindy ne. Na to, že netrénujeme skoro vůbec, nebo v minimálním počtu, tak nám to zatím vychází. Je mi jasné, že bez tréninku to taky úplně nejde, ale vždycky to nějak skoulíme.

O to víc je zarážející, že se momentálně v tabulce dělíte o druhé místo…
Chtěli jsme být v jejím středu nebo lehce pod ním, abysme neměli hned v první sezoně strach o sestup. Nechtěli jsme bojovat o záchranu. Brousíme třetí místo, jsme tady všichni vykulení a nadšení.

Oproti okresnímu přeboru jsou mimo jiné delegování na I. B třídu kompletně rozhodčí…
První tři kola jsme měli super rozhodčí, pak to bylo trošku horší, bylo vidět, že někteří z nich nikdy fotbal asi nehráli a mají různé názory. Na druhou stranu jsou pro všechny stejní. Někdy nastala od sudího sporná situace, ale na rozhodčího se vymlouvat nechceme. Musíme dávat více gólů a pak to nemusíme řešit.

Teď vám v sobotním domácím utkání proti Doksům (1:0) na tři body stačil jeden gól, navíc z penalty a z 92. minuty…
Hosté rozhodčího málem sežrali, ke konci jsme ho museli chránit, nebylo to moc hezký, ale nedivím se jim. Asi bysme byli taky jako čertíci. Říkal jsem jim, nebojte, vrátíte nám to na jaře v doma. Zápasu by slušela remíza, ale rozhodčí písknul na konci penaltu, kterou bych asi já v životě nepísknul. Ruka tam byla, ale nevím…

Jisté naopak je, že soutěži vládne rezerva třetiligového českolipského Arsenalu…Oni to docela válcují, myslím si, že občas použijí kluky z áčka. Dávají dost gólů. Jejich trenér, který se pak za námi přijel podívat, nám říkal, že je rád, že s námi hráli hned první zápas, protože pak už by to tak jednoduché nebylo. Porazili nás 4:1. My jsme se v úvodu podzimu sehrávali a máme postupně vzestupnou tendenci.

To je povzbudivé, že?
Pět nových kluků už u nás zapadlo a na výkonech i výsledcích je to znát. Já na fotbal moc čas nemám, tak tady mám druhého trenéra Františka Pittnera, který vede tréninky, má slovo i ohledně sestavy, je to hodně velká pravá ruku. Já jsem spíš mentor. Musím říct, že oproti minulosti, v sestavě nemáme slabší článek.

Nyní vás čeká v neděli od 15.00 čeká venkovní duel 12. kola proti rezervě Hrádku nad Nisou…
Tam to bude hodně veselý, ale pokud to klukům sedne, tak dokážeme být hodně fotbalově nepříjemní. Ve všech řadách nám to funguje. Myslím si, že to řada soupeřů nečekala…


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...