„Hřiště a zázemí je často jediným lákadlem pro kluky z Liberce. Nebýt toho, tak by je asi sotva něco motivovalo jezdit hrát za kopec,“ konstatuje trenér a předseda klubu TJ Sokol Rozstání Roman Passian. S provozem a financováním areálu pomáhá klubu obec Světlá pod Ještědem. O zelený pažit se starají hráči. Sokol Rozstání má v péči dvě hřiště, jedno hlavní, na kterém hraje zápasy A mužstvo a děti, a druhé tréninkové, na kterém probíhají zápasy B mužstva a všechny tréninky.

„Máme dva správce hřiště a jednu paní, která má starosti kabiny a praní dresů. Oba správci jsou naši hráči,“ popisuje Passian. Vzhledem k tomu, že jeden z nich bude končit, bude mít Rozstání od nové sezóny nového správce. Totiž správcovou. „S trávníkem nám bude pomáhat Tereza Molnárová, která má zkušenosti z údržbou trávníku ze stadionu Slovanu Liberec. Je to totiž dcera hlavního správce Slovanu,“ říká nadšeně Passian. Právě Josef Molnár byl tím, na koho se obraceli, když potřebovali radu s péčí o trávu. 

Dnes už je údržba rutina. Během sezóny se trávník seká dvakrát týdně, v letních měsících jen jednou. Samozřejmostí je hnojení, čtyřikrát na jaře a čtyřikrát na podzim. Dvakrát ročně se hřiště pročesává těžkou technikou. Dosévá se jen občasně, protože při správné péči to skoro není potřeba. „Musím říct, že údržba dvou hřišť je finančně hodně náročná a promítá se do ní i plošné zdražování. Pro představu, loni nás jedno hnojení vyšlo na 5 000,- korun, letos na 11 000,-. Když si spočítáte, že hnojíme osmkrát do roka dvě hřiště, tak se ta suma vyšplhá docela vysoko,“ krčí rameny Passian. Některé úkony jsou ale zadarmo, a tak po každém utkání nastoupí hráči na plochu a zašlapávají drny. 

Velkou pomocí je pro klub umělé zavlažování, které se vybudovalo při poslední rekonstrukci hřiště před devíti lety. „Máme k dispozici obecní studnu, kterou jsme už dvakrát museli prohlubovat. A nově jsme vybudovali osmdesátimetrový vrt, který používáme pro závlahu obou hřišť,“ vypráví trenér. Důležitou přísadou receptu na dokonalý trávník je také klid, který si můžou v Rozstání dovolit právě díky dvěma hracím plochám a zimní přípravě na UMT v Českém Dubu. 

Za posledních pět let klub zrekonstruoval kabiny do vyhovující podoby, i když v šuplíku leží projekt na kabiny úplně nové. „Získali jsme příslib dotace na nové zázemí od NSA. Zaplatili jsme projekt, ale se změnou vlády se pozastavily veškeré investiční dotace, a k výstavbě nedošlo. Takže jsme jim aspoň opravili střechu, sprchy a dali jsme je do slušného stavu. Nové kabiny nám to sice nenahradí, ale momentálně je pro nás taková investice nereálná,“ popisuje Passian. S obnovou areálu, který v Rozstání funguje už 40 let, postupují krok po kroku. Letos oddíl vybuduje nové síťové zábrany za brankami. 

Jak se hraje hráčům zvyklým na hebký koberec pod nohama venku? „Tak občas samozřejmě remcají, protože kvalita hřišť některých klubů, se kterými hrajeme v A třídě, není nic moc,“ směje se kouč. Například Jívan Bělá, Bílý Kostel nebo z B. třídy Dubnice, uvádí místa, kam moc rádi hrát nejezdí. Na řadě míst se ale podle něj kvalita zlepšuje. „Krásná hřiště mají v Chrastavě, Hrádku nad Nisou, Lomnici nad Popelkou, Semilech, v České Lípě, Doksech, je jich čím dál tím víc,“ chválí Passian. 

Hřiště v Rozstání čeká teď několikaměsíční zimní pauza. Proti tomu hráčům začíná zimní příprava 12. ledna. „Čeká nás jednou soustředění v Heřmanicích v Podještědí a pravidelně trénujeme na hřišti v Českém Dubu. K tomu jednou týdně zařazujeme běhání a saunu, to se nám už za několik let osvědčilo,“ prozrazuje trenér. Běhat chodí kopce v Liberci v Pavlovicích. „Tam jsem musel běhat zamlada já, tak to těm mladým teď vracím,“ uzavírá v úsměvem Roman Passian.