Historie se na to sice ptát nebude, ale pravdou je, že Držkov nepřijel v úplně plné sestavě. „Dneska nám chybělo sedm hráčů. Máme několik zraněných, část týmu je ještě pryč na prázdninách, takže jsme sem přijeli s půlkou áčka a půlkou béčka. Béčko mělo včera vlastní zápas, dva zápasy za víkend jsou znát. Například já jsem včera chytal,“ usmívá se trenér Evžen Dvořák. Chtěli jsme tu sérii neprohraných zápasů udržet co nejdéle, ale jednou to přijít muselo,“ konstatuje Dvořák. „Příští týden hrajeme s Harrachovem a tam už to snad bude lepší, tým by měl být mnohem stabilnější,“ doufá trenér.

Ačkoliv gólových šancí bylo v obou poločasech hodně, obešel se výsledek jen jedním z každého poločasu. Zatímco v tom prvním byl výkon víceméně vyrovnaný, v druhé půli se prosazovali už hlavně domácí. A nemálo bylo i příležitostí pro karty sytých barev, ale rozhodčí odpouštěli hodně a hra byla tím pádem docela tvrdá. „Ono je to složité. Vzhledem k tomu, že tuhle soutěž hrají z velké části bývalí fotbalisté, tak si myslím, že by rozhodčí měli být kvalitnější. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, jak těžko shání člověk lidi i do mančaftu, tak zaplaťpanbůh, že to někdo píská,“ říká trenér Držkova Dvořák.

„Jsem vážně rád, že se nám povedlo využít těch mezer v soupeřově sestavě a porazit je. Příští týden nás čeká Pěnčín, který bude možná ještě těžší soupeř,“ hodnotí předseda Jablonce nad Jizerou Jan Nechanský. „Byli jsme dobří vzadu, brankář chytal dobře, nedělali jsme chyby a byl to takový bojovný výkon. To je momentálně asi maximum, co můžeme hrát, takže z tohohle pohledu jsem velmi spokojený,“ dodává Nechanský. „Určitě to dodá sebevědomí při dalších zápasech. Je fajn vidět, že hrát se dá s každým. Ale nejsem si úplně jistý, že to zvedne tréninkovou morálku. Byl bych nerad, kdyby to bylo naopak, že si to hráči vyloží, že vyhrávat se dá i bez tréninku,“ poukazuje předseda na zásadní personální problém klubu.

Spokojení byli i diváci, kteří svůj tým přišli podpořit i přesto, že oblohu výhružně pokrývaly černé mraky a víkend už se chýlil ke konci. „Bývá to i lepší, protože standardně hrajeme v sobotu a vylepujeme plakáty a pozvánky. To jsme tentokrát jsme to nestihli. Na konci každého zápasu losujeme z prodaných vstupenek tombolu,“ ukazuje na plochu Nechanský, zatímco jeden ze šťastných fanoušku si právě odnáší pivo v plechu. „ Ty hlučnější fanoušky prosím, aby byli vždycky trochu dál od hřiště, ale jsou to svobodní lidé a říkat si můžou co chtějí. A k tomu fotbalu to trochu patří,“ krčí rameny a usmívá se Jan Nechanský.