„My máme ještě relativně štěstí, ale velké mínus vidím u mládeže. Nejen z hlediska vzdělávání ve školách, ale také sportovní aktivity i společnosti celkově,“ míní. Už před rokem bylo zřejmé, že následky pandemický stav poodhalí v plném rozsahu až po svém konci. Stále se čeká. B-tým libereckého Slovanu každopádně odehrál v sezoně jen osm soutěžních duelů, čtyři vyhrál, jeden prohrál na penalty a tři v základní hrací době.

„Na tabulku ani nemyslím. Nejde mi o výsledek, ale spíš o to, že se určitá generace nemůže rozvíjet tak, jak je v zápasové praxi přirozené. Svým způsobem situaci odnáší,“ vysvětluje kouč Petr Myslivec jeho pohled. Je nutné dodat, že tým vyšel ze situace ještě slušně. Většinu času mohl trénovat, naopak na mládež opatření dopadla plnou palbou.

Hráči se museli přesunout na komunikační aplikace, jako je Zoom, trénovali v do té doby nezvyklých domácích podmínkách. „Práce mládežnických koučů si zaslouží obrovský obdiv, rapidně se proměnila a realizační týmy se musely učit spoustu věcí. Zvládly to skvěle, posilovaly, připravovaly různé videoanalýzy, byly navíc hodně s hráči v kontaktu a snažily se je psychicky držet,“ pokračoval 55letý zkušený trenér.

Za současného stavu se vyplňují ještě čestná prohlášení, takže je potřeba zvládat také četnou administrativu.Udržet hráčům motivaci v době, kdy se nehrají soutěžní utkání, rozhodně není jednoduchá záležitost. „Dělat tréninkovou jednotku jeden na jeho je problematické, hráče může bavit čtrnáct dní, ale pak mu chybí kamarádi a kolektiv. Nemá to s fotbalem nic moc společného, jde spíš o individuální rozvoj,“ uvědomuje si Myslivec.

„Pořád ale máme jednodušší roli než třeba škola, kluci byli alespoň zvyklí dělat něco, co je baví, ale učení děti zase tolik nebaví, takže mají motivaci ještě horší.“ Po rozvolnění opatření z hlediska počtu lidí na tréninku se prokázalo, že se kolektiv motivuje sám. Otázkou ovšem zůstává, jestli některé hráče režim neodradí, stát se na druhou stranu může, že si uvědomí podstatnost fotbalu v jejich životech.

„Netroufnu si predikovat,“ přiznává trenér B-týmu. Podle něj mají vetší kluby jako Liberec výhodu. „Přestože byl trénink omezený, probíhal… V menších oddílech naopak můžeme narážet na potíže, protože se tým třeba půl roku ani neviděl. Ale to se ukáže až časem.“ Řada hráčů béčka Slovanu se nachází ve věku, kdy by měla dělat první krůčky v dospělém fotbale, což není bez zápasů stoprocentně možné.

Právě absence měření sil s celky, jež mají na soupisce zkušené hráče, chybí. „Hráči si na dospělý fotbal nemohou tak rychle zvyknout, protože střetávání chybí,“ přemítá Myslivec dál. Nezbývá než doufat, že příští sezona proběhne v kompletním rozsahu, teď čeká však třetiligové mužstvo další prodloužená několikatýdenní pauza od ostrých duelů.

„Musíme všichni věřit. Doufáme, že se i díky očkování situace pohne a to, co jsme zažili, zažíváme naposledy. Nedokážu si ani představit, že by příští rok měla znovu situace ovlivňovat mládežnické tréninky i vzdělávání, co se týče školy. Byl bych rád, stejně jako všichni, kdyby to tentokrát bylo naposledy,“ uzavřel liberecký trenér.

Kryštof Rossmann