„Moji spoluhráči mě už samozřejmě naučili sprosté fráze a ostřejší výrazy ve švédštině,“ prozradil v rozhovoru pro klubový web FBC Liberec.

Jak se vám daří na severu Evropy? Mohli byste představit město, kde se právě nacházíte?
Určitě si nemůžu stěžovat. Nacházím se v malém florbalovém městečku Lerum nedaleko druhého největší města Švédska, Gothenburgu.

Jak vás přijali do kolektivu spoluhráči?
To byla věc, ze které jsem měl asi největší obavy v mém zahraničním angažmá. Bál jsem se, že mě spoluhráči budou vnímat jako někoho, s kým budou muset bojovat o sestavu. Ale opak byl pravdou, všichni spoluhráči jsou hrozně milí a ochotní. Berou mě mezi sebe a nálada v týmu je opravdu skvělá.

Bydlíte sám, nebo s někým? Jak vypadá bydlení pro florbalistu?
Bydlím s Matějem Pěničkou v rodině florbalových fanatiků. Máme pokoje po bratrech Viktorovi a Oscarovi Erikssonovi Elfsbergovi, který nyní působí ve švýcarském NLA v St. Gallen. Ubytování je úžasné, bydlíme v třípatrovém domě blízko místní haly. Stravu a bydlení nám hradí klub.

Kolik času vám zabere příprava a online výuka?
Rozvrh není pevně daný, každý den mám jednu až dvě online hodiny, jinak pracuji na domácích úkolech. Výuka je hodně flexibilní, takže si ji můžu rozvrhnout podle sebe a naprosto mi to vyhovuje.

Jak vůbec vypadá váš běžný den na severu?
Jak jsem již zmiňoval, tak se dopoledne věnuji škole a odpoledne trávím většinou trénováním nebo regenerací. Máme přístup i do zdejší posilovny nebo bazénu se saunou. Párkrát jsem se již zúčastnil i tréninků mladších kategorií, kde pomáhám s některými cvičeními.

Jak zvládáte jazykovou bariéru? Asi hovoříte hlavně anglicky…
Většinu dorozumění ponechávám angličtině, ale snažím se učit i švédská slovíčka a nejpoužívanější fráze.

Co tedy umíte říct švédsky?
Moji spoluhráči mě už samozřejmě naučili sprosté fráze a ostřejší výrazy. (smích) Mimo to jsem se ale naučil to nejdůležitější – pozdravit, představit se, poděkovat. Doufám, že se postupem času ve Švédsku naučím víc.

Jaký máte názor na hromadný odchod Čechů do zahraničí?
Myslím, že je to jenom dobře. Je výborná chvíle na to, aby hráči okusili zahraničí, nabrali nové zkušenosti a hlavně hráli. Což si myslím, že je ta nejdůležitější věc pro většinu mladých hráčů. Mimo jiné můžou po návratu do Česka předat poznatky ve svém klubu.

Vnímáte nějaké negativní názory na tyto přesuny florbalistů?
Negativní názory vnímám pouze z Česka… Ve Švédsku to vnímám tak, že pro místní je to zpestření a že si to i oni moc užívají.

Jak byste porovnal druhou švédskou ligu a Livesport Superligu?
Popravdě mi přijde 2. liga ve Švédsku v celku kvalitnější než Superliga v Česku. Soutěž je velmi vyrovnaná a porazit může každý každého. Takže všechny zápasy mají opravdu „grády“ a nasazení je obrovské. Mimo jiné v tabulce působí několik týmů, které už okusili SSL a na kvalitě je to velmi znát. Největší rozdíl vidím v rychlosti, technice a mentálním vnímání všech hráčů. Každý má před očima jen výhru, a to za jakéhokoliv stavu, nikdy si nepřipouští, že by mohli prohrát.

V týmu působí i Matěj Pěnička, což je určitě výhoda, že?
Ano, rozhodně. S Pjéňou jsme poslední zápas hráli i ve stejné lajně, takže i v komunikaci na hřišti je to pro nás výhoda.

Co byste chtěl poradit mladším florbalistům, kteří zůstali v Česku?
Hráčům, kteří zůstali v ČR, bych chtěl poradit, ať situaci zvládnou, co nejlépe to půjde a ať jsou připraveni na jakékoliv možné řešení, i když vím, že to je v této nevyzpytatelné situaci opravdu těžké.