„Fyzicky je to o dost náročnější a tréninky jsou více o běhání. Můžeme pak ale porážet individuálně lepší týmy,“ uvědomuje si Frontz, že práce v tréninku se vždy vyplatí.

Kdy jste začal hrát florbal?
S florbalem jsem začal na základní škole ve třetí třídě. Dostal jsem se k tomu ve škole na tělocviku. Pan učitel nám řekl, že existuje florbalový kroužek. Tím, že mě ten sport bavil, přihlásili jsme se do něj s kamarády a začali hrát. Byl to školní kroužek, ze kterého mě nejprve ve druhé třídě vyhodili, protože jsem byl moc malý. Další rok jsem se ale vrátil a zároveň začal hrát za florbalový klub DDM Větrník. Po třech letech mi bylo řečeno, že to má smysl a měl bych se přesunout dále, tak jsem přestoupil do FBC Liberec.

Zkoušel jste i jiné sporty?
Florbal byl od začátku na prvním místě. Zkusil jsem si také fotbal, ale tomu jsem věnoval jen zlomek času.

Jak dlouho jste kapitánem FBC Liberec?
Ve starších žácích jsem se stal kapitánem ve druhé sezoně. V dorostu se jedná o první plnohodnotnou sezonu, kdy zastávám tuto funkci.

Co pro vás znamená funkce kapitána?
Je to samozřejmě čest. Volili to spoluhráči a jsem rád, že ve mě vkládají důvěru. Snažím se plnit funkci tak, abych z toho měl radost a mělo to smysl.

Proč si myslíte, že zvolili právě vás?
Myslím si, že hlavním faktorem je to, že jsem se všemi kamarád.

Dorostenci FBC Liberec vyhráli prestižní švédský turnaj Gothia Innebandy cup.
Chuť bojovat se ve sportu vždy vrátí, má jasno trenér Martin Jirka

Jak hodnotíte probíhající sezonu, ve které se vám skvěle daří?
Už od září se ukazuje, že máme hodně naběháno, nacvičeno a nese to ovoce. Natrénovat to bylo sice složité, ale od začátku sezony vyhráváme skoro všechny zápasy až na vzájemné souboje s Tatranem, kde se s nimi pereme. Musíme vydržet a pokračovat v nastavené práci.

Čím se liší tréninky pod novým trenérem?
Jsou fyzicky o dost náročnější než dříve. Hodně také hrajeme florbal v menším počtu na větším hřišti, což samozřejmě obnáší více běhání. Dříve jsme hráli hlavně v klasickém počtu 5 na 5. To je asi ten největší rozdíl.

Jsou tréninky časově náročné?
Je to trochu těžší, ale se školou to zatím zvládám. Nehrozí, že bych z nějakého předmětu propadal. Rodiče jsou hodně nápomocní. Pokud máme večerní trénink, jsou ochotni přijet, za což jim děkuji a cením si toho.

Trénujete pouze odpoledne a večer?
Byly nějaké náznaky dobrovolných ranních tréninků, ve kterých někteří z nás pokračují. Nic oficiálního ale není.

Byznysmen Ondřej Kania získal opci na 75 procent akcií Slovanu Liberec, kterou musí uplatnit do 15. května. Stihne to ale nejspíš již během března.
Rozruch kvůli oslavě na Spartě. Budoucí boss Liberce vysvětluje, co je za videem

Povedlo se vám dosáhnout velkého úspěchu, když jste v lednu ovládli švédský turnaj Gothia Innebandy Cup. Jak hodnotíte jeho průběh?
Užil jsem si to na maximum. Už jen cesty autobusem do Švédska byly fajn a se spoluhráči nám to pomohlo v rámci jakéhosi teambuildingu. Ve skupině jsme ukázali, že florbal hrát umíme a vybudovali jsme si určitý respekt předvedenou hrou. To nám pomohlo do play-off, kdy k nám soupeři přistupovali opatrněji, což bylo naší výhodou. Absolvovali jsme mnoho těžkých zápasů a ještě více stmelili tým do budoucna.

Čekali jste tak velký úspěch?
Já už měl zkušenosti s tímto turnajem, protože jsem jel do Švédska potřetí. Při předchozích účastech jsme v podstatě nic nedokázali, takže jsem neměl nejvyšší očekávání. Po odehrání skupiny jsem ale věřil, že jsme schopni to dotáhnout až na medaili, protože jsme zjistili, že Švédi nejsou o tolik lepší než my a máme na ně.

Věříte tedy nastavení tréninků, kdy tvrdá dřina nese své ovoce?
Určitě. Můžete fyzičkou porazit týmy, které jsou individuálně lepší a to, co nemáme v rukou, doženeme nohama.

Martin Janošík ještě jako trenér České Lípy.
Dětí je dostatek, ale trenérů málo, upozorňuje Janošík na nedostatek kolegů

Nespali jste na hotelu po dvojicích ale celý tým ve školní třídě. V čem je to jiné?
Byla to paráda. Po večerech jsme hráli turnaje v ping pongu nebo sledovali MS v šipkách, které tou dobou zrovna probíhalo. Všechny aktivity probíhaly společně, což bylo super.

Jaké jsou vaše osobní sny a cíle?
Momentálním snem je medaile z MČR dorostenců. Do budoucna to je kvalifikace do juniorské CE ligy a dokázat něco v play-off. Zatím nemám vysoké cíle v podobě reprezentace nebo něčeho takového.

Liberecký A-tým dává v posledních letech mnoho šancí mladým hráčům. Věříš, že si jednou zahraješ za hlavní mužstvo FBC Liberec?
Samozřejmě by to bylo úžasné. Párkrát jsme měli spojený trénink v létě a už jen to je paráda trénovat s hráči, na které se chodíme o víkendech dívat do haly. Je to zážitek.