„Malá vodní elektrárna umístěná na přítoku surové vody z nádrže minulý rok vyrobila 594 megawatthodin elektřiny. K zajištění provozuschopnosti našeho areálu jí přitom bylo zapotřebí ani ne poloviční množství,“ konstatuje Dalibor. Jenž dělá s kolegou Borisem strojníka, dispečera a údržbáře ve druhé největší úpravně pro pitnou vodu v Beskydech.
Severomoravské vodovody a kanalizace (SMVaK) Ostrava ji mají ve Vyšních Lhotách od první půlky šedesátých let minulého století.
Hotova je dříve, než přehrada Morávka, dodávající ji „gravitačním“ způsobem vodu. „Tímto médiem poháněná elektrárna zde funguje od roku 2008 a co z její produkce nespotřebujeme, jde do odběrné sítě,“ popisuje Dalibor.
Efektivní provoz podle něj zajišťuje stálý průtok i dostatečný spád vody. Na mohutném vstupním potrubí do vodní elektrárny je šipka nahoru, na výstupním dolů. A mezi nimi soustava turbín o výkonu 86, 113 a 127 kilowattů. „Zejména kontrolujeme a měníme filtry,“ uvádí Dalibor k pracovní náplni. Výroba elektřiny je tak, jako celá úpravna, automatizovaná.
Ekologická produkce energie
Voda, která po „proměně“ na pitnou teče z kohoutků dvaceti měst a obcí Frýdeckomístecka, Třinecka, Českotěšínska či Karvinska a využívá ji i pivovar Radegast v Nošovicích, tak nejdříve slouží pro ekologickou produkci energie. „Malých elektráren má naše firma v regionu ještě šest. Jsou na přivaděčích s vhodnými parametry,“ líčí technik SMVaK z Vyšních Lhot.
Místní úpravna, jak podotýká, zaslouží pozornosti nejen z hlediska vodárenství či energetiky. Je podle projektů z 50. let a spíše, nežli komunistický budovatelský styl, jde cítit duchem školy předválečné architektury. Uvnitř připomíná lázně, včetně prosklené kupole, kde „pramení“ voda tekoucí přivaděčem z nádrže několik kilometrů nad ní. O její čistotě pak svědčí i akvárium se pstruhy…