Deník proti fake news.Zdroj: DeníkNěkteří nad tím mávnou rukou, jiní začnou panikařit. Hoaxy neboli zprávy s klamavým obsahem se totiž podle uživatelů nevyhýbají ani stránkám navštěvovaným dětmi. I proto policie řeší řadu trestních oznámení.

Šíření hoaxů řeší policie už od první jarní vlny. „Od začátku roku evidujeme více než sto případů šíření poplašné zprávy, které souvisí s Covid-19,“ vypočítává policejní mluvčí Ondřej Moravčík.

Jak zabránit styku s dezinformacemi? Podle odborníka na sociálně patologické jevy Jiřího Škody z ústecké univerzity to je v podstatě nemožné. „Fake news mezi námi byly, jsou a budou. Jen se jim dříve takhle neříkalo. Byly to prostě pomluvy, drby, kec,“ říká odborník. „My jako jednotlivci nikdy nebudeme mít dostatek informací, abychom spolehlivě rozlišili politické fake news od nějaké pravdivé zprávy. Každá přijatá informace navíc podléhá naší interpretaci, do které se promítají naše postoje, zkušenosti, preference, dřívější názory,“ doplňuje Škoda.

Podle serveru Hoax.cz, který každý měsíc vytváří žebříček deseti nejsdílenějších hoaxů, figurovaly nepravdy kolem covidu v říjnu v jeho polovině. Nejčastěji to byla falešná zpráva o vpravení čipu do těla skrze vyšetřovací tyčinku na covid-19, který bude kontrolovat pohyb a myšlení lidí. Autorem plánu na čipovou totalitu má být Bill Gates. 

Některým uživatelům internetu ale dochází trpělivost. Když nepomáhá domluva autorům příspěvků v rámci diskuzí, neváhají podat trestní oznámení. Třeba když se hoaxy dostávají i mezi děti. Obzvlášť spadeno mají lidé na novinářku a aktivistku Janu Peterkovou. Na YouTube provozuje vlastní kanál nazvaný „Jana Peterková Koronavirus – podvod století“. Proti jejím aktivitám se vytvořila na Facebooku skupina, která má více než tisíc uživatelů.

Jedna z nich se rozhodla podat trestní oznámení poté, co fake news vystrašila její desetiletou vnučku. „My dospělí to dokážeme rozumově zvládnout, ale aby mi volala naše vnučka s brekem, že bude válka, budou tady tanky a odvezou ji od maminky do lágru, tak to už ani náhodou,“ komentuje uživatelka rozhodnutí, které vedlo k podání trestního oznámení. „Malá brečela jak tygr. Poslala jí to zkopírované spolužačka z nějakých stránek o zvířátkách. Ty svoje bláboly sdíleli snad úplně všude,“ dodává směrem k Peterkové.

Policie ke konkrétním osobám informace nepodává, připouští ale, že známější tváře či politiky v hledáčku má. „Můžeme potvrdit, že evidujeme oznámení upozorňující na toto jednání ze strany veřejně činných osob,“ doplňuje Moravčík.

Podle agentury Ipsos a jejího výzkumu se osm z deseti Čechů setkalo s fake news. Z výzkumu také vyplývá, že zpočátku jim věřili a opakovaně se jimi dala zmást více než polovina dotazovaných. „Míra uvěření fake news je v ČR nad průměrem ostatních zemí,“ říká mluvčí společnosti Ipsos Markéta Kneblíková. Světový průměr je 44 procent. „Častěji fake news uvěřili jen obyvatelé Egypta, Nigérie a Číny. Češi zaznamenají fake news nejčastěji v prostředí internetu, nejčastěji právě na síti Facebook,“ dodává Kneblíková.