"Ještě tak do prosince lidé do skal obvykle chodí, v zimě to ale není bezpečné. Jakmile napadne sníh a na skalách se tvoří led, důrazně návštěvu nedoporučujeme," vysvětluje. Poměrně teplá zima sice na Jičínsku sněhu a ledu moc nenabízí, ale zimní skály skýtají celou řadu záludných nebezpečí.

"Já jsem z Prahy, kamarád z Hradce, tak jsme se sešli na půl cesty a rozhodli se vyrazit na Prachov," směje se teple oděná slečna. Do Prachovských skal se rozhodli vyrazit v půlce ledna, kdy prý v Českém ráji není ani noha. Se sněhem a ledem prý počítají, pro jistotu si do batohu přibalili sportovní nesmeky.

Jiří Hebelka z Blanska zasvětil práci v jeskyních prakticky celý život. Od roku 2003 do konce loňského prosince vedl Správu jeskyní Moravského krasu.
Mezi krápníky mohou i vozíčkáři. Za to jsem rád, říká končící šéf jeskyní krasu

O tom, že správa přírodní rezervace výlet do skal v zimních měsících nedoporučuje, prý vědí. Vydat se do skalního města mimo sezónu má ale celou řadu výhod. V první řadě se vyhnou davům turistů včetně rodin s dětmi a kočárky. Další důvody jsou praktičtějšího rázu - ušetří několik stovek, které mohou následně investovat třeba do dobré polévky na zahřátí. V zimě se totiž v Prachovských skalách neplatí za vstup ani za parkování.

Led a padající balvany

Zatímco ve městech zatím letos sněhová pokrývka zmizela rychleji, než se objevila, chladný promrzlý pískovec na mnoha místech ledovku udržuje. Prudké schody a vysoké vyhlídky proto představují velké riziko. Proto je dobré se na cestu vybavit protiskluzovými návleky, které v případě potřeby poslouží jako ochrana před vyvrtnutými kotníky a zlomeninami. Zároveň je ale potřeba myslet na to, že mohou poškodit skálu, není tedy radno je nosit tam, kde led ani sníh není.

Další velké riziko zimních skal ale turisti ovlivnit nemohou. Vlivem vody, silných mrazů a dalších přírodních nástrah dochází k erozi kamene. V zimě tedy více než v jiných obdobích hrozí sesuvy balvanů. Poslední velký pád zaznamenali správci loni v červnu.

Josef Bryja se svými kolegyněmi při výstupu na horu Morot (asi 2600 m n. m.). Foto: Ústav biologie obratlovců AV ČR ve Studenci na Třebíčsku
Muž z Třebíčska zná Afriku jako své boty. Jezdí tam chytat myši

Vytrvalý déšť uvolnil šest velkých kusů skály, které se uprostřed dne sesypaly přímo na zelenou turistickou cestu. Jen díky šťastné náhodě místem právě nikdo neprocházel. V úzkých soutěskách totiž není před valící se skálou kam utéct. "Skály se pořád hýbou, s tím se nedá nic dělat. Obvykle k sesuvům dochází mimo turistickou sezónu," vysvětluje Feštr. V období častých mrznoucích srážek může být pískovec nevyzpytatelný.

Pryč s kůrovcem

Aby byly skály připravené na letošní turistickou sezónu a pro návštěvníky zůstaly co nejbezpečnější, přistoupila správa přírodní rezervace ještě k jednomu zimnímu opatření. Zatímco obvykle zůstávají skály přes celou zimu kompletně otevřené, od začátku loňského prosince se pro turisty uzavřela Zelená rokle, kde nyní těžaři kácí stromy napadené kůrovcem. "Je uzavřena Zelená rokle od odbočky na Pechovu vyhlídku až k rozcestí u Vyhlídky Českého ráje. Žlutý ani zelený prohlídkový okruh není touto uzavírkou dotčen a oba okruhy se dají projít," doplňuje Správa přírodní rezervace Prachovské skály na webu.

Hranická propast je s celkovou, ověřenou a naměřenou hloubkou 473,5 m nejhlubší propastí České republiky. Zároveň je díky rekordní hloubce vody 404 m nejhlubší zatopenou propastí světa
Hranická propast. Lidstvo se na její dno nedokázalo potopit

Prachovské skály v sezóně navštíví okolo 20 tisíc návštěvníků měsíčně. Největší zájem je v letních měsících, vstupné a parkovné se v Prachovkách vybírá od dubna do října, podle potřeby ale správci mohou sezónu prodloužit nebo odložit. Výtěžek ze vstupného používají na nutné opravy tras, zábradlí a celkovou údržbu jedné z nejkrásnějších lokalit Českého ráje.