Mladý muž, který do armády vstoupil jen o dva měsíce dříve, se stal jednou z mnoha obětí nejkrvavějšího střetu toho dne – bitvě o les Svíb. Mezi tisícovkami bezejmenných padlých a raněných byl i mladý důstojník. S průstřelem břicha byl posléze převezen do lazaretu v Cerekvici nad Bystřicí, kde 5. července skonal. Jeho příběh a podobizna však zde žije dál. Dopomohl tomu cit největší – mateřská láska.

Když se jeho matka Virginie Marie Sauer-Csáky von Nordendorf dozvěděla o ztrátě milovaného syna, vzala plátno, barvy a poslední okamžiky Eugena zaznamenala v ponurém obrazu, který dlouhá léta visel v cerekvické hřbitovní kapli. V cerekvické obecní kronice k tomu existuje i doklad: „Matka padlého zde Eug. Sauer Czaky z Nordendorfu vymalovala zde vlastnoručně obraz, kterýž v kapli sv. Štěpána na hřbitově na pravé straně oltáře na zdi pověšen jest, na kterémž syn její tak po válce nalezen byl, nemalován jest.“

Angelo Soliman
Černoch jako preparát divocha. Bizarní příběh Solimana šokuje i po staletích

Obraz, který zpodobňuje nejen padlého syna, ale i průřez masovým hrobem bojiště, v kapli visel až do začátku 90. let minulého století. Při obnově kaple však zmizel a dlouho se nevědělo co se s ním stalo. Vše se změnilo až loni, kdy byl objeven pod kupou harampádí. 

Náhodný nález 

„Nebýt paměti starosty Cerekvic Milana Tobolky, tak se na celý obraz i historii k němu vztaženou zapomene,“ říká k důležitému nálezu Radek Balcárek z Gardy města Hradec Králové. Ten se 26. září  2020 vydal jen kousek od svého bydliště, aby se podíval na věž cekevického kostela. Odsud řídilo pruské velení útoky své armády.

„Věž je pro návštěvníky uzavřena, ale s panem starostou jsem se dohodl, že mi výstup na věž umožní. Po úžasném pohledu z věže na les Svíb jsem se spojil se znalcem bitvy Jiřím Synkem a řekl mu, že odtud měl pruský generál Fransecky budoucí bojiště opravdu jak na stříbrném podnosu. Pan Synek mi řekl, že někde četl o obrazu s bitevním výjevem, který namalovala matka padlého vojáka a měl by snad být ve zdejší kapli. To mě zaujalo a hned jsem se spolu se starostou začal po díle pídit,“ zavzpomínal Radek Balcárek.

Při hledání pomohla další náhoda. Starosta Milan Tobolka si totiž vzpomněl, že se nějaký podobný obraz odnášel při rekonstrukci kaple do hospodářské budovy zdejšího zámku, kam byl uložen celý depozitář kaple. „Už nikdo neví proč se tam po opravě nevrátil, ale bylo štěstí, že se našel pamětník, který si to pamatoval. Už druhý den mi pak pan starosta volal, že se obraz skutečně pod harampádím našel. A bylo to opravdu za pět minut dvanáct. Zub času a myši se totiž na obrazu dosti vyřádily a ještě pár let a z obrazu by nic nezbylo,“ dodal Radek Balcárek.

Letadlo vichistické Francie, které padlo do rukou Spojenců, Allepo 1941
Krutý paradox operace Exporter: Čechoslováci vyšli do boje proti svým krajanům

Ten se ihned po telefonátu vydal k místu nálezu. „Obraz byl ve velmi špatném stavu. Anejvíc jsme byli překvapení  když když jsme se podívali na rub malby.“ Na něm totiž byl štětcem vyvedený vzkaz matky padlého syna: „ Namalováno a věnováno matkou poručíka Eugena Sauer-Csáky von Nordendorf padlého 3. července 1866. Virginie.“ 

Láska věky překoná 

„Když jsme nápis rozluštili, běhal nám mráz po zádech. Svědčí o velké emoci a lásce. A nejde tak jen o samotný obraz, ale i lásku, která překoná věky. Najednou pro nás měl obraz jiný rozměr a emočně nás spojil s událostmi toho osudného červencového dne. I když je to už opravdu dlouho, co byl obraz namalován, tak díky tomu vzkazu je stále aktuální,“ dodal Radek Balcárek s tím, že o okamžité záchraně restaurování byli ihned rozhodnuto. Obraz poté putoval do restauratérské dílny Dany Barvové z Muzea východních Čech a poprvé se s ním lidé opět setkají v sobotu 19. června v Cerekvice nad Bystřicí.

Bitva u Hradce Králové
Bitva u Hradce Králové (bitva u Sadové, bitva na Chlumu) se odehrála 3. července 1866.

Šlo o rozhodující střetnutí mezi rakouským císařstvím a pruským královstvím v Prusko-rakouské válce.

Počtem vojáků, kteří se účastnili této bitvy, jde o největší střetnutí na území Čech a Moravy (436 tisíc vojáků). Současně jde o druhou největší bitvu 19. století (po bitvě u Lipska 1813, zvané též Bitva národů – 470 tisíc vojáků).

Ztráty v bitvě byly obrovské, především na rakouské straně - 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, 7500 zraněných a 22000 zajatých vojáků, 6000 koní, téměř 200 děl a přes 600 povozů. Spojenecký saský armádní sbor ztratil  na místě 130 lidí, dalších 430 lidí bylo pohřešovaných, 900 raněných, padlo i 130 koní. Pruské ztráty byly mnohem menší - 2000 mrtvých, asi 300 pohřešovaných a 7000 zraněných vojáků, počet koní klesl téměř o 1000.