Do prvního ročníku tohoto dokumentaristického projektu se na Frýdlantsku zapojilo i v době komplikovaných studijních i nahrávacích podmínek celkem 23 dětí a 5 učitelů. Díky jejich práci se podařilo zmapovat pětici jedinečných životních osudů tohoto kraje, které se tak stávají součástí jedné z nejrozsáhlejších veřejně přístupných online pamětnických sbírek v Evropě s názvem Paměť národa. 

Ani náročný školní rok 2020/21 v době covidové pandemie, zavřené školy s distanční výukou, či online nahrávání nezabránili mladým dokumentaristům z Frýdlantska v zaznamenávání neobyčejných vyprávění pamětníků 20. století. Do prvního ročníku dokumentaristického projektu Příběhy našich sousedů se na Frýdlantsku zapojilo i v době komplikovaných studijních i nahrávacích podmínek celkem 23 dětí a pět učitelů ze ZŠ Frýdlant, ZŠ Speciální Frýdlant, ZŠ Raspenava, Gymnázia Frýdlant a SŠ hospodářské a lesnické Frýdlant.

Podařilo se oslovit pět pamětníků z Frýdlantu, Raspenavy či Hejnic. Děti se jich vyptávaly na jejich vzpomínky na dětství, válku, poválečné pohraničí, na možnosti studia za dob komunismu, srpen 1968 nebo na sametovou revoluci a co bylo dál. Jejich úkolem bylo nejen natočit rozhovor celoživotního vyprávění, ale následně nahrávku zpracovat a zpřístupnit publiku. V projektu vznikla pětice rozhlasových reportáží, které je možné si poslechnout zde (https://www.pribehynasichsousedu.cz/frydlantsko/frydlantsko-2020-2021/)

Studenti a žáci zpovídali například  Hanu Jandovou, jejíž rodiče se přistěhovali po válce na Frýdlantsko z Volyně, Josefa Čapka, jehož rodiče přišli na sever Čech ve 40. létech 20. století taktéž z Volyně nebo kastelánku hradu Frýdlant Janu Pavlíkovou. Studenti SŠHL pak doplnili tuto mozaiku o příběh Krystýny Zangové, která přišla do tehdejšího Československa z Polska v 70. letech za prací a Helmuta Michela, pamětníka pocházejícího z česko-německé rodiny, která nebyla zařazena do poválečného odsunu.

„Myslím si, že žákyně získaly mnoho nových zkušeností, které v budoucnu určitě využijí. Jsem moc ráda, že svůj projekt dokončily i za ztížených podmínek, které s sebou nesla protiepidemická opatření,“ sdělila nám profesorka gymnázia Martina Košková. S nadšením se k projektu vyjádřila i učitelka Dana Štěpinová ze ZŠ Raspenava: „Po tom, co se covidová situace opravdu vyostřila, jsem chtěla hodit flintu do žita a na všechno se vykašlat. Nevěřila jsem tomu, že bychom projekt mohli dotáhnout do zdárného konce. A přece! Podařilo se. Máme za sebou báječnou zkušenost a myslím, že na sebe můžeme být právem pyšní.“

Děti a učitelé z Frýdlantska se pustili, obdobně jako další stovky jejich spolužáků napříč celou republikou, do nahrávání rozhovorů online, téměř celý projekt absolvovali z domova za podmínek distanční výuky, a přesto dokázali dotáhnout projekt i všechny své reportáže až do konce.

“Ještě před rokem se nahrávání rozhovorů s pamětníky prostřednictvím online video konference mohlo zdát jako nápad z říše sci-fi nebo z daleké budoucnosti. Rozhovory přes Skype už sice v archivu Paměti národa existovaly, většinou ale proto, že se jednalo o pamětníky žijící v zámoří, se kterými jsme se nemohli potkat osobně,” popisuje koordinátorka projektu Michaela Pavlátová a dodává: “Školní rok 2020/21 však znamenal absolutní průlom a změnu pro všechny zapojené a to jak pro děti, tak pro učitele, pamětníky a pochopitelně i lektory a koordinátory. Museli jsme projekt velmi rychle přizpůsobit, abychom na jedné straně seniory nevystavovali nebezpečí, ale na straně druhé zachovali důležitá mezigenerační setkávání.” 

Základní školy se programu účastnily díky projektu MAP Frýdlantsko organizace Masif. Střední školy se zapojily díky podpoře Libereckého kraje.

Martina Petrášková