Soutěž je určena pouze pro dětské nebo žákovské kolektivy, nikoli pro jednotlivce. Společným úkolem skupiny dětí bylo vyrobit srdce a k němu napsat jeden text libovolného žánru, z něhož mělo být zřejmé, komu je srdce určeno a proč.

A tak se v listopadu 2019 utvořily dvě skupiny žáků, které začaly s výrobou srdcí - každá s jiným námětem. První skupina zvolila téma, jež bylo v roce 2020 významnou událostí v našem městě, a to 800 let od narození paní Zdislavy. Toto srdce bylo určeno a předáno sestrám dominikánkám, text byl zaměřen na Zdislavin život.

Druhý kolektiv žáků zaměřil pozornost ke starší generaci. S pomocí paní učitelky vytvořil příběh jako rozmluvu babičky se svou vnučkou. Příběh doprovázelo 80 výtvarných prací - srdcí a dalších zajímavých mezigeneračních obrázků vzniklých různými technikami, zejména úpravou fotografií. A právě tento rozsáhlý výtvarný soubor získal zvláštní cenu poroty za školní kolo.

Srdce s láskou darované v podání ZŠ Komenského Jablonné v Podještědí.Zdroj: archiv ZŠVýsledky soutěže se obvykle slavnostně vyhlašují v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, ale v roce 2020 se bohužel od tohoto způsobu vyhlašování vítězů ustoupilo. Soutěžní práce budou ale spolu s článkem o vítězném kolektivu zveřejněny v časopisu AGE.

A odměny, které žáci a vedoucí učitelé získali, opravdu stojí za to: dárkový certifikát v hodnotě 40 000 Kč na zřízení a instalaci systému ÁMOS vision, výtvarné potřeby a dárky Optys a Centropen v hodnotě 10 000 Kč, dřevěný certifikát s vyřezaným logem soutěže, volné vstupenky do všech expozic Muzea a galerie Orlických hor pro celou školu. Pro pedagogy jsou připraveny individuální odměny - originální dárek z vamberecké krajky, inspirační karty z dílny malířky Lucie Ernestové, přívěsek srdíčka se šlupnou Swarovski, dvě vstupenky na koncert a sladká odměna.

Článek v časopisu AGE

Jsme malotřídní škola, která je určena pro žáky se zdravotním znevýhodněním, tedy pro žáky, kteří mají při svém vzdělávání speciální vzdělávací potřeby. Jsou vyučováni ve čtyřech třídách, kde je spojeno několik ročníků současně.

Již před vstupem do projektu Srdce s láskou darované jsme byli velmi dobrým kolektivem, který dokáže pozitivně přijímat lidskou odlišnost a spatřovat i hodnoty, které bývají pro mnohé lidi často neviditelné, proto jsme se také do něj zapojili.

Zároveň stála na začátku celého příběhu smutná událost, která bývá dovršením lidského života. Ta pak dala podnět nejenom k samotné tvorbě, ale uchopila smysl našeho úsilí. Darem „srdce“ totiž měli být obdarováni právě starší lidé, ti, kteří se snaží vybudovat pro své děti „lepší svět“.

Na bezpečnost dětí s ukončením školního roku se zaměřili policisté ve spolupráci s BESIPEM a Týmem silniční bezpečnosti.
Konec školního roku na Liberecku pohlídali policisté

Celý druhý stupeň naší školy se zapojil do tvorby „srdcí“, která měla pomyslně symbolizovat jak propojení mladé a starší generace, tak i konkrétně vytvořit prostředí pro mezigenerační spolupráci. Vznikla tak ucelená řada fotografií. Tou byla myšlenka spolupráce, přátelství, úcty a vzájemnosti dotvořena.

Samotná návštěva Domova seniorů pak byla vyvrcholením. Předání „srdcí“ se zúčastnili všichni žáci naší školy, protože myšlenkou projektu jsme žili společně. Toužili jsme po harmonickém prostředí, které podpoří mezigenerační poznávání. Závěrečný akt darování umocnil neopakovatelné chvíle, které přinesly velmi emotivní prožitek. A poskytl také poznání, že konání dobrých skutků není v dnešní době samozřejmostí.

Celé naše jednání nakonec prostoupil i pocit odpovědnosti, která utváří lidskou symbiózu. Chceme dál vytvářet smysluplné projekty, které podpoří nejen týmové snažení žáků, ale přispějí i k zlepšení mezilidských vztahů. Současně bychom chtěli říci, jak velmi si vážíme toho, že jsme získali zvláštní cenu za školní kolo. Je to pro nás velká čest i závazek, který se nebojíme přijmout

Soutěžní textová část

Dívka:

„Babičko, co je to láska?“

Babička:

„Láska a dobro – to jsou nejvyšší lidské ctnosti, které nás na naší životní cestě vedou tím správným směrem. A přestože právě tato cesta nebývá snadná, tak nás nakonec dovede k poznání opravdového smyslu života, který já vidím v pomoci druhým lidem.“

Dívka:

„Babičko, ty jsi tak moudrá, ale… Co je vlastně ta moudrost?“

Babička:

„Já? Moudrá? Je velmi těžké říci, co je moudrost. Moudrost je životní zkušenost. Nedá se naučit, pokud člověk odmítne poznat minulost. Moudrost se projeví pokorou, slušností, skromností a lidskou krásou.“

Dívka:

„A srdce? Proč se říká, že ho někteří lidé ani nemají?“

Babička:

„Srdce není jen lidským orgánem, bez kterého se nedá žít. Je symbolem lásky, naší opravdovosti. Opravdovost se projevuje v konání dobrých skutků, ty však nejsou v dnešní době samozřejmostí. Všichni lidé mají srdce, ale jen někteří jej dokážou nabídnout jiným lidem v podobě lidské pomoci.“

Dívka:

„A neměla by být láska spojována s úctou a úcta se stářím?“

Babička:

„Asi by to tak mělo být. Úcta by však měla být spojována hlavně s lidskými činy, které jsou správné. Úctu bychom měli projevovat člověku spravedlivému, odvážnému, obětavému, čestnému a opravdovému.“

Dívka:

„Jak se v životě projeví spojení lásky s dobrem?“

Babička:

„Jeden moudrý člověk kdysi řekl, že láska je největší lidskou ctností, smyslem života. Pravá láska nezištně dává, odpouští bez váhání a trpí jen svou nedokonalostí.“

Dívka:

„Babičko, já bych své srdce ráda věnovala právě tobě. Byla jsi totiž vždy člověkem obětavým, hodným, slušným a spravedlivým. Nikdy jsi nechtěla nic pro sebe, ale vždy jsi myslela na ty druhé. Protože tu však už nemůžeš být s námi, tak ti ho věnuji alespoň symbolicky. Osobně bych ho ráda darovala lidem, kteří jsou ti věkově blízcí, a to obyvatelům Domova s pečovatelskou službou v Jablonném v Podještědí. Doufám, že toto „srdce“ přinese obyvatelům domova radost, ale také „prolomí ledy“ mezi starší a mladší generací. Ukáže na to, že my vás chceme poslouchat a poučit se, ale zároveň vám – starší generaci – pomoci. A snad i starší generace přestane zevšeobecňovat, nebude už na mladé lidi pohlížet tak negativně, ale bude nás posuzovat jednotlivě, a to podle našich skutků. Tento text píšu také proto, abych složila poklonu neobyčejné ženě, která pomáhala všem svým blízkým. Ženě, která byla mou babičkou. Nikdy už nebude svět takový, jako byl v její blízkosti.

A jak jsme zhotovili naše srdce? Nejdříve jsme vytvářeli na školním pozemku srdce z toho, co nám poskytla příroda, ale každý krok jsme si i vyfotili. Výsledný obrázek srdce pak byl upraven v počítačovém programu. Současně jsme vyhledávali barevné kontrasty a připravovali papírové šablony. Následně jsme překládali a vrstvili různé velikosti srdce, použili barevnou fólii a osvětlení tak, abychom mohli zachytit vzniklé stíny. A opět jsme fotili.

Na závěr jsme vytvářeli vlastní kresbu, a to obrázky mladých a starších lidí. Ani tato práce nebyla vůbec lehká, neboť se opět pracovalo s fólií a vrstvením jednotlivých portrétů. Vznikla tak ucelená výtvarná řada, kdy podle paní učitelky nebylo možné, aby ve školním kole mohl být vyhlášen vítěz soutěže. Do projektu Srdce s láskou darované tedy posíláme celou tuto sadu, která také symbolizuje to, že jsme velmi dobrým kolektivem. Umíme se totiž navzájem podpořit a pomoci si.

Eva Šulcová, Martina Zhorná